Politici nevěří v budoucnost země, již vedou, to je trestuhodné

Komunisté nám malovali světlé zítřky, ale komunistický ráj se nám vzdaloval rychleji, než se naplňovala sociální prosperita Západu, a tak jsme usoudili, že bychom se na ten komunismus mohli vykašlat a pokusit se napodobit Západ.

Dokonce jeden pán s hezkými kravatami, jenž ovládl tribuny, pozvedl neviditelnou ruku trhu, zahrál na jeho píšťalku a my jsme šli budovat standartní demokracii.

Ale ouha, najednou se dozvídáme, že standartní demokracie není standartní, že s penězi to umíme pouze my, že Němečkové, a Rakušáčci jsou vlastně nešikové a že my jim to jako slavní husité v historii natřeme. Opomněl dodat, že husité netvořili, ale bořili v zájmu jediné pravé víry a my máme jedinou pravou víru v božský trh.

Najednou se nám říká, že sociálně spravedlivý stát nemůže prosperovat, že důchody v budoucnu nebude možné ufinancovat. Jak je najednou ten kapitalismus neschopný, tak málo prosperity, že zbývá jen na pár vyvolených.

Jeden můj kamarád, který pracoval třinác let v Rakousku jako řezník, řekl, tak když to neumíme, proč se nepřidáme k Rakousku, protože tam i za krize nestoupla nezaměstnanost a důchody jsou tam slušné.

Myslím, že Rakušané ani Němci by nás nechtěli po jistých vzájemných zkušenostech.
Politik, kravaťáček, opakuje, že se v budoucnu bude muset každý o sebe postarat sám. Neřekl ale jak, protože již neslibuje růst platů, jak to činil po sametu. Každý se má o sebe starat sám, jakoby najednou kapitalismus přestal být společenskou záležitostí, jakoby tam najednou nebyla nutná spolupráce, velmi zvláštní.
Proč nikdo neřekne, Češi, jsme rodina, držme pohromadě, pomozme si navzájem, kolik peněz do nás už nacpaly staré evropské země, podívejme se kolem sebe, ve slušných zemích to jde, krize je zažehnána, dejme se do díla.
Tenhle národ se dokázal obrodit v době, kdy bylo téměř nesmyslné znovu se učit česky a tvořit v češtině terminologie všech nových oborů, tenhle národ podal takové výkony, nádherná architektura o nich vypovídá dodnes. Tenhle národ překonal nepřízeň Rakouska, německou okupaci, komunistický teror, a teď krachuje na vlastní neschopnosti si vládnout, sjednotit se, sebrat se a dát si naději, dělí se na úspěšné a ty odepsané, neúspěšné a najednou jiná nadějná cesta není. Národ z něhož vzešel Baťa, jenž uměl dát svým lidem naději, vzdělání i práci a ještě expandoval se svým poselstvím obout svět do celého světa.
 
Přitom podmínky má nejlepší, jaké kdy měl. Místo aby vyráběl, rozvíjel se, učil se, snažil se, prosperoval, tak šetří, utahuje opasek chudým, bohatí se odmítají přiměřeně svému bohatství podílet na společném díle.
Máme vlastně všechno, máme kulturní a vědecké instituce, velkou vlastní zemi a jsme součástí velké říše, máme svobody, ale nemáme dobré politiky, dobré hospodáře a dobré vůdce, protože tyto výhody neumějí využít k prosperitě celého národa, ale jenom pro sebe a úzkou skupinku lidí. Přitom jsme na šťastném kousku země, kolik sem již emigrovalo lidí z celého světa, aby zde našli lepší život. Kolik jiných velkých kusů země je spojeno s totální bídou a beznadějí.
Možná že jsme zapomněli pracovat, že jsme již opravdu za zenitem. Podivný skanzen Evropy?
Potřebujeme slušné a schopné vůdce, kteří vybudují prosperující sociální stát a ne středověkou zemi v bahně se plahočících poddaných a v kočárech se prohánějících oligarchů.
Potřebujeme životní elán, abychom si to mohli rozdat s okolním světem a nebloudili ve smutném slzavém udolí, jež je rájem pouze pro pár vyvolených drzých nemravů.
Panejo, to je zase populistický konec. Musíte ale uznat, že je to skoro jako agitka proletlářské kultury.