Petr Dvořák, ředitel ČTV prý lhal

Nový ředitel České televize prý lhal o svém členství v KSČ. Sám přiznal, že měl být "pouze" kandidátem členství v tehdejší státostraně.

Přiznám se, že jsem se tak trochu těšil, že v České televizi konečně nebude ředitelem předlistopadový komunista. Kdo se hlásil v roce 1989 do KSČ byl buď blázen, nebo chladný, vypočítavý kariérista, který věděl, že bez legitimace KSČ jeho ambice budou mít jistý strop, přes nějž se nedostane.

Ale musím tento odsudek poněkud zmírnit. Existovaly dva typy lidí. Jedni toužili v komunizmu po kariéře tak, že se do KSČ pímo hrnuli, většinou se jim to podařilo, i když někdy tyto typy byly samotným komunistům té doby tak odporní, že je do svých řad ani nevzali. Druhý způsob pak byl, že komunisté viděli schopného člověka, nechtěli mít včele chirurgie nebo podniku hlupáka a dali mu volbu. Poltřebujeme tě, chceme tě, ale ten post dostaneš, jen když vstoupíš do  KSČ. často ho přesvědčovali i nestraníci spolupracovíci, protože nechtěli za svého vedoucího hloupého neumětela. Mého přítele, vynikajícího zubaře dokonce přesvědčili jeho spolupracovníci lékaři, kteří si ho přáli za primaře, aby tam vstoupil. On byl z rodiny, kdy jeho otec patřil mezi komunisty pronásledované a trápené lidi. I ten svému synovi v tomto kroku nebránil. A tak on tam vstoupil a změnil se režim. Přítel žije šťastným životem úspěšného soukromého zubaře.

To, že byl Petr Dvořák v KSČ, považuji vlastně za marginální věc, ale to, že o tom lhal, protože o svém členství musel vědět, to je velmi vážný problém a v dnešní době mravně pokleslých českých povah v politice a vedoucích funkcích, je to další smutný přírustek. Je to pro mne nepochopitelné jednání.

Volba Petra Dvořáka svědší o tom, že komunisté na sklonku své moci vybírali mezi opravdu schopnými lidmi a  lhaní petra Dvořáka dokazuje, že mravně pokleslí jsou žádanější než ty slušní. Možná že jde o podmínku, bez níž v této s polečnosti ani úspěšně fungovat nelze, takže volba byla jistě pragmaticky správná.

Masarykova představa demokracie je přece u nás již dávno zapomenuta.