Opustí-li nás, zahynem, aneb pan prezident hrál na falešnou kartu

Ti, kdo psali panu prezidentovi novoroční projev, nechce se mi věřit, že by něco takového zplodil sám, hráli dokonce na dojemnou strunu. Pan prezident nám téměř se slzou v oku připomněl Dykovu báseň.  

I když  nejsem dobrý šachista, tak si troufám tipovat, že jde o báseň Země mluví ze sbírky Okno. Tahle básnička byla napsána ve vídeňském vězení v období první světové války, kdy šlo básníkovi přímo o život, jako českému vlastenci, který trval na svých pročeských ideálech i v odbě, kdy monarchie válčila a kdy se za podobné věci i popravovalo. Básník zůstal zemi věrný i ve vídeňském vězení.

Nevím, koho měl pan prezident na mysli. Třeba české politiky, kteří ať zleva nebo zprava rádi sedí v evropských institucích, kdy téměř proradně a zrádně opustí svou vlast, berou mnohdy daleko více peněz než český prezident, zjevně nezahynou, ale v klidu se vracejí zpět a vědomi si své důležitosti chtějí se udržet stále na veřejném výsluní.

Jiní politici zase rádi vklouznou do nějaké světové ekonomické instituce a tam také zjevně nezahynou, naopak děti rády studují na cizích univerzitách a jejich úspěšní rodiče jim to mohou zplatit.

Takže zde neplatí to dykovské, Opustíš-li mne nezahynu, opustíš- li mne zahyneš! Naopak tito lidé si své opuštění vlasti docela užívají a při návratu jistě neskončí zapomenuti u Hlalvního nádraží v Praze, aby zde bídně zahynuli.

Klidně si tito lidé odejdou, necítí ke své vlasti žádný závazek, že by třeba 70% svého platu dávali své korupcí zmítané zemi. Nikdo jim to ani nevyčítá.

Když byla za komunizmu nějaká velká emigrantská kauza, tak právě komunisté v televizi rádi pustili Dykovu básničku a dost oprávněně, protože oni se dokázali postarat, aby takový člověk, jenž odešel dobrovolně, anebo byl z republiky doslova vyhozen, aby ztratil kontakt se svou zemí a doslova zde kullturně zahynul.

Doufám, že něco podobného nemá náš pan prezident na mysli. Jeden přítel mi po roce 1989, kdy se vrátil z emigrace z Itálie, řekl, byl to kulturně ztracený čas. I když nebyl, protože umí italsky, má tam dobré vztahy a využívá je obchodně.

Že by chtěl pan prezident potrestat nějakou skupinu za její odchod, třeba lékaře? K ekonomům má zjevně jiný vztah.

Před projevem pana prezidenta mluvil v rádiu Tomáš Halík a mluvil skvěle. Řekl tam mimo jiné jednu základní myšlenku.

Pokud politici sami nebudou dělat to, co vyžadují od druhých, nemohou očekávat, že je někdo bude následovat /volně interpretováno/.

Pokud odejdou lékaři, nezahynou, přijdou si na vyšší platy většinou v méně zkorumpovaných a slušnějších zemích. Nezahynou ani kulturně, protože svobodný styk se zemí budou stále mít, pokud se náš pan prezident nerozhodl to nějak postkomunisticky upravit.

Ale může se stát, že někdo opravdu v Čechách umře díky méně dostupné péči, anebo díky hůře organizované péči. Pak by platilo, co stojí v titulku.

Opustí -li nás, zahynem. což je falešná karta, ale není tak falešná, jako ta, kterou použili autoři projevu pana prezhidenta, protože nevěřím, jak už jsem naznačil, že by něco takového napsal sám.