Tak nejprve k těm Rusákům. Tenhle termín používám naprosto záměrně, protože jsou Rusové a Rusáci.
Rusové, obdivuhodný, milovaný národ pro mne reprezentovaný třeba Vysockým, Jevtušenkem, Šukšinem, ale před tím samozřejmě ruskými literárními klasiky, potom všemi těmi prostými Rusy, kteří umírali v Leningradě, všemi těmi prostými vojáky, kteří se pachtili od Stalingradu až do Berlína a po cestě nechali napít zem, jíž prošli, svou krví.
Rusové jsou pro mne ti slušní lidé, kteří zde teď s námi normálně žijí a pracují. Kupodivu takový gigant, jako byl Soležincyn, se pro mne stal nakonec taky Rusákem, potom co si konečně svět mohl všimnout jeho Děnisoviče a později Gulagu, jeho slavná emigrace na Západ, jeho grandiózní návrat do Ruska, jeho Rusko v troskách, ale pak čtu v jeho knížce slova, jak běduje, že Rusko pustilo země Východu, mezi nimi Československo, Západu! Stal se pro mne velkopanským Rusákem, přes všechny zásluhy! A tak Rus se může snadno změnit v Rusáka.
V šedesátém osmém jsme jich měli plný zuby, přesto bych vždycky nechal ten tank na Smíchově, právě kvůli tomu Rusáčkovi, který donutil Adolfa, aby si prohnal svůj chorý mozek kulí.
Velkopanští Rusové nás samozřejmě přehlížejí, protože ctí jako vždy jen moc a sprostou neurvalou sílu, pokud si odmyslím Rusa, pana Gorbačova, i když vím, že většina Ruska ho nenávidí, protože je přesvědčena, že on je zdrojem současné bídy a současného zmatku v Rusku, ale odcházím od t ématu.
Václav Havel je pro svět i pro nás symbolem boje beze zbraní, symbolem „moci bezmocných“, která možná zázračně a možná shodou okolností a možná tak nějak dohromady, na pár vteřin v dějinách zafungovala.
My jsme to mohli sledovat, být u toho a všichni jsme tím byli na tu vteřinu okouzleni.
Žádný politik ani král neznamenal v dějinách pro Čechy víc než Václav Havel, právě tím, že tak jasně uchopil tu myšlenku „moci bezmocných.“
Rusáci, tím, že v podstatě nepřijeli na pohřeb tohoto Čecha, tak nás opravdu smrtelně urazili.
My samozřejmě skomíráme pod vlastní hloupostí, nechali jsme svou zem nejenom rozervat politicky, ale zejména rozprodat, rodinné stříbro jsme rozházeli v posledních letech jako ti největší hlupáci, dokonce jsme ho dali k dispozici velkopanským národům, zde nemyslím Němce. To je hloupost nás slaboduchů, ale zpět k tomu letišti.
Když tam bude stát letiště Václava Havla, tak celý svět uvidí, k čemu se hlásíme, ale nejenom to, ti Rusáci, kteří tu jsou doma, nemyslím ty slušné Rusy, kteří tu s námi normálně žijí a pracují, ty slušné Rusy, kteří Čechy milují jako jiní bratři a přátelé z celého světa, ale tu nehoráznou mafiánskou, velkopanskou bandu, která si nás stejně už dávno rozebrala.
A tak kdybychom neměli vůbec nic a naše země už vůbec nebyla naší zemí, myslím to kulturně, protože mně třeba naše země vůbec nepatří, dokonce musím platit i když chci navštívit její Srdce, katedrálu sv. Víta! Ale kulturně, metafyzicky se k ní můžu hlásit vždy, třeba jako sudetští Němci, kteří žijí jinde a stále to tak cítí.
Samozřejmě že vím, že přeháním, že si tu hraju na Tyla v jeho Posledním Čechovi, a tak rychle k Havlíčkovi!
Přece neuděláme nic špatného, když nazveme bránu do České republiky podle člověka, jemuž byla jakákoliv agresivita cizí, naopak!
Ale ti, co sem jezdí s těmi mamfiánskými , agresívními sklony a máme tu této vlastní „kultury“ taky moc, ti uvidí, hele tady by mohla být Miroslavova země.
A pokud sem poletí ti agresívní Rusáci, kteří mají všechny trumfy v ruce /ropa, plyn…/ tak uvidí, že naše země má ve štítu jiný Symbol!
Václava Havla!
Kdo s tím má problém, ať si projde názvy světových letišť! Ať zkusí vymyslet něco lepšího – nevymyslí!
