Korelace mezi Klausovým poradenstvím a prvním místem jeho gymnázia

Již jsem na blogu psal o dojemných objevech pana ředitele Václava Klause, jako poradce ministra školství, co se týká maturit. Učitelská veřejnost se bouřila dávno, ne proti státním maturitám, ale proti mnoha hloupostem a nesmyslům, jež popíraly v některých předmětech samo zadání maturit, zejména pak proti nesmyslné organizační náročnosti, komplikovanosti a zvláště pak proti neuvěřitelné ceně za něco tak prostého, jako je vyzkoušení, nebo otestování žáků ze znalostí v několika předmětech. Jsem si jist, že většina učitelů musela zapochybovat o existenci demokracie, neexistovaly diskuse a tudíž zpětné vazby mezi těmi nahoře a lidmi, občany, odbornou veřejností – velmi hezký příklad pro mladou generaci.

Celý život jsem vyučoval na státních gymnáziích v Čechách a v Německu. Občas jsem si ještě přivydělával na soukromých středních školách. U těch soukromých škol byla úroveň vždy horší než u státních, což bylo dáno tím, že většina studentů neměla takové předpoklady pro studijní činnost jako státní gymnazisté, ale byli mezi nimi i velmi dobří studenti. Vůbec nechci psát o nesmyslnosti těchto škol, naopak jsem si jist, že dělají velmi dobrou práci na tomto trhu a starají se o jistou propustnost školského systému, takže nakonec i vyučený člověk může dosáhnout maturity a absolvovat úspěšně vysokou školu. Plat na takové soukromé škole byl dosti nízký a práce značně náročná a únavná.

V současnosti je každá státní škola šťastná, když má studenty. Naše gymnázium je naštěstí má, takže je naprosto normální, že ve třídách je přes třicet studentů, výjimečně méně, je to dobré i pro nás učitele, protože škola dostává tzv. žákopeníz a my učitýlci jsme z toho placeni. Kdybych uvedl náš průměrný plat, tak možná lidi z chudých oblastí života, kteří berou 7 – 10 tisíc korun, naštvu, že si my učitýlci žijeme nad poměry. Spíše bych ale výší našich platů leckoho rozesmál a možná, pokud bych byl oblíbený učitel, tak by mi štědří chudí žáci přinesli na Vánoce výslužku. Od bohatých bych to očekávat nemohl, protože ti jsou v Čechách lakomí. Ani bych je ale o jejich znaky "úspěšnosti" ožebračovat nechtěl.

Když se podíváme na internetové stránky, které představují školu, kde řediteluje syn našeho prezidenta, tak si snadno vypočítáme, že na třídu připadá necelých 24 studentů. Dozvídáme se o mnohamilionových darech škole, skoro bych věřil tomu, že platy učitelů této školy se vymykají z normálních tarifů.

Pravděpodobně se bude jednat o školu prominentní. Nezávidím to žákům ani učitelům a panu řediteli Klausovi a jeho učitelům přeju hodně peněz a skvělý materiál, tedy supernadané žáky.

Myslím, že by ministerstvo mělo zveřejnit, podle jaké metodiky se výsledky škol porovnávaly. Ta metodika měla být zveřejněna předem, abychom mohli případně motivovat studenty, aby si brali těžší úroveň nových maturit, jestli to tam bylo nějak zohledněno.

Jsem z venkovského gymnázia, kde máme některé obory vynikající a jiné průměrné. Máme též vynikající, pracovité a velmi nadané studenty, ale i ty, o nichž tyhle superlativy říct nemůžeme, i když si jich vážíme, a maturitu udělali všichni. Myslím, že to bylo, je a bude normální.

Výsledky Klausova gymnázia svědčí o něčem jiném.

Kdybych byl jako poradce ministra ředitelem vítězného gymnázia, tak bych pravděpodobně začal zkoumat, jestli mezi mým poradenstvím a výsledkem není korelace příliš vysoká. Pokud bych se pomocí svého čistého svědomí přesvědčil, že je to špatně položená otázka, tak bych se jistě musel ptát, zda jsou testy pro mou školu správně postavené, protože výsledek se může zdát až podezřele dobrý.

Jaký je tedy vztah mezi Klausovým poradenstvím na ministerstvu školství v oblasti nových maturit a výsledkem jeho školy? No přece, to je špatně položená otázka. Zajímavé je, že ani žádný novinář si takto špatně postavenou otázku nepoložil.