Když jsem viděl ty černé oči, pane ministře,...

...věděl jsem, že všechno dokážete, že vás nic nezlomí, že půjdete do bitev jako Napoleon, vždy vyhrajete jako Patton.

Když jsem viděl její pohled, věděl jsem, že bych napsal stovky diplomek a tisíce seminárních prací, protože vím, že vám to za to stojí a stálo by i mně.

Když jsem viděl její černé vlasy pane ministře, tak jsem litoval, že jsem kdy smolil kritický článeik k maturitám a marnil čas četbouj a podepisováním peticí, protože vím, že vy tu maturitu uvedete v život, ať je jakkoliv drahá, jakkoliv nesmyslně a hloupě organizovaná, tam kde má být snadná, obtížná a naopak, tam kde má být jednoznačná tak dvouznačná, tam kde má být zveřejněná, tak tajná a naopak,ale to nic neznamená. Já mít v peněžence její černý vlas, tak táhnu do Tróje, na Stalingrad i na Berlín, dobyl bych New York i Vladivostok, tak jako dobudete vy, protože vám patří, vy ji máte, vy jste ji objevil a přivedl na výsluní, vy se prostě máte, vy se na sebe vzájemně usmíváte.

Když jsem viděl její černé šaty a jejich krajky, představil jsem si to erotické prádlo a zbledl jsem pravou českou závistí, ale i já bych jí dal tu odměnu ba ještě větší, protože v ní vládne bojový duch antických krásek, ale i všech černošek a indiánek, laponky nevyjímaje. Když promluvila jasnou řečí, že vysoká škola není žádná záruka, viděl jsem ji na operačním sále, jak místo uvadlého srdce jiné všívá, třeba zvířecí a ono bije na její pokyn jako blázen a pacient ten se do roka v maratonu olympijským vítězem stává a lehce dožije se stovky. Taková je ta úžasná manažerka a vy se můžete těm závistivcům jenom smát. Bylo vidět jak chrabře ji bráníte tu nekonečnou krásku.

Teď už to vím, kde se bere vaše přesvědčení, neporazitelnost a síla, je to jako pohádka, jejichž sílu tak dobře znáte a dokonce i tvořit ovládáte. Kde je vášeň, životní elán, tam i rozum vadne a nakonec padne.

Vím, že s tou manažerkou naději na šťastné zítřky máme velkou. Tohle nikdy nepochopí ti slaboduší novináři, že když láska a nadšení v našem srdci září, zvítězíme, všechno překonáme a až opět přijde září, reparáty z nové maturity klidně uděláme.

Ať si do vás všichni ti parchantíci klidně ryjí, je to božská žena, zapůsobila i na mne, ač jsem prózou začal, konnčím poezií.