Čeští žurnalisté jsou v jádru pravicově orientovaní

V Čechách zažíváme zvláštní paradox. Čeští novináři se stydí zastat utlačených, čeští novináři doslova opovrhují odbory, zaměstnanci, a tak se nakonec vždy rádi přivinou k vládním pravicovým politikům, jakoby jen vláda, zaměstnavatelé a nikdo jiný, byli strůjci současného blahobytu a ideálních poměrů, jež v České republice právě máme.

Pokud informujeme německé kolegy, jak je orientovaná česká středoškolská mládež, jsou většinou překvapeni, že pravicově. Vysvětlujeme jim, že často i studenti z chudých rodin vidí ve svých pravicových postojích cestu k osobnímu bohatství, k vyřešení své situace, a tak podporují pravicové strany.

Německá mládež je vedena k tomu, aby měla smysl pro solidaritu se slabšími, aby věděla, že zaměstnanec není ke všemu zneužitelný otrok, ale spolupracovník podnikatele, s nímž něco tvoří, něco buduje, a tak zaslouží nejenom odpovídající ocenění materiální, ale i společenské.

Představa české prosperity spočívá v tom, že nižší střední vrstvě se utáhnou opasky, protože je početná, a tak se nejvíce ušetří, ale zapomene se, že když se právě tato vrstva ožebračí, tak se také omezí široký trh a postižena je paradoxně i u nás adorovaná podnikatelská sféra.

Naprosto komické je, že i novináři doslova propadli této české omezenosti a do nebe volající hlouposti. Nevím, jestli sami jsou tak dobře placeni, nebo podporováni svými zaměstnavateli, ale přímo se třesou strachy z toho, aby naše bohaté vrstvy nezchudly tím, že by se třeba také trochu mohly podílet na řešení státního zadlužení.

Naši novináři doslova přehlížejí, jak je řešena situace ve slušných zemích, i když i tam jsou jisté problémy, zejména co se týká práce na čas, a i tam je sociální situace komplikovanější, ale odpovídající podíl bohatých vrstev na řešení finančních problémů země je akcekptovaný ze všech možných hladisek rozumových,ale i morálních.

Je doslova komické, jak i náš pan prezident je doslova unesen tímto postojem, a řekl bych, že třeba Obamovým hluboce lidským sociálním postojem přímo opovrhuje.

V posledním článku jsem mylně napsal, že Václav Klaus touží po pádu vlády, aby se mohl ještě více politicky zviditelnit, pravdou je, že svým zásahem se postaral o zachování této vlády bohatých pro bohaté.

Samozřejmě že fakt, že reálným vítězem posledních parlamentních voleb byla sociální demokracie, upadl v zapomenutí a pan prezident i současné vládní strany neberou vůbec žádný ohled na člověka a tedy i na program vítězné strany a přímo s rozkoší zavádějí opatření, jež postihují dvě třetiny chudých tak, že je drtí více a více, kdežto bohatí vzlétají přímo vzhůru ve svém zájmu, což často není zájem jejich země.

To, že tak postupuje pan prezident, který se vzhlédl v operetním životě doutníků, tenisu a panování, že se tak chovají vládní strany, jež mistrně ovládají technologii médií, tudíž moci, to je logické, ale že je v tom podporují špičkoví novináři, to je tragické.

Novinář by měla být vysoce vzdělaná osobnost dnes se světovým přehledem,a co je nejdůležitější, tato osobnost by měla mít jasno v hodnotách a měla by vědět, když se tedy staví vpravo, co to jsou konzervativní zásady. Podstata konzervativního postoje není házet chudákovi, často tvrdě otrocky pracujícímu almužnu, ale dát mu šanci vydělat si mzdu na důstojný, slušný život. Samozřejmě že kdyby chtěl český novinář pracovat ve světle havlíčkovské, peroutkovské, čapkovské, ale i tigridovské, a třeba i krylovské tradice, musel by pochopit, co to je humanita v masarykovském pojetí, ale to už bychom toho na českém dosti slaboduchém novináři chtěli mnoho, protože se pokusím tvrdit, že jestli něco odMasaryka vůbec četl, tak to jsou Čapkovy Hovory s TGM, a to je zatraceně málo.

Dvě třetiny českého národa nemají v novinářích zastání, ale zbohatlická třetina, často dosti odporná, ano!