Božská Rybova Česká mše vánoční v provedení Smetany

Spěchal jsem na tenhle adventní koncert jako nějaká postava erbenovských balad, i když jsem jel setmělým Jindřichovým Hradcem neerbenovsky na kole, ale i světlo mé přední blikačky na mne přenášelo nostalgickou vánočně poetickou atmosféru.

Kostel sv. Jana Křtitele byl již vyhřátý vánočně dychtivými srdci posluchačů, a to ještě nezazněl ani tón. Byli jsme doslova ohromeni nádherou gotického kostela při večerním osvětlení, kdy vynikala nejrůznější díla výtvarného umění, od nástěnných maleb, oltářů, přes sochařské artefakty. Ještě jsem si uvědomoval, že zde se po staletí scházeli a vroucně modlili Hradečáci.

A se stejnou vroucností, čistotou i milostí se rozezněla hudba Jakuba Jana Ryby, geniálního hudebního skladatele. Je neuvěřitelné, že již na konci osmnáctého století zvolil jako jazyk mše češtinu, která při koncertě zněla zřetelně, srozumitelně, nesmírně libě, laskavě, poeticky, přátelsky, ale i nábožensky hluboce oddaně, přitom však neokázale prostě.

Vůbec jsem nechápal, jak vlastně sbor „amatérů“ pod vedením Štěpána Štrupla může podat tak kompaktní a nádherný výkon. Takové provedení uměleckého díla je v naprostém kontrastu s vnějškovými projevy naší doby, opět se potvrdilo, že naše město má krásného, kreativního ducha, má českou identitu v evropském kontextu.

Oslava narození Krista je v díle tak spontánní, že v provedení jindřichohradeckého pěveckého sboru Smetana vznikaly pocity téměř mystické  jako při reálně sloužené opravdové mši.

Ve stejně nádherném duchu vyzněly i hluboce citově zazpívané vánoční koledy zakončené pak úžasně jemně provedenou Gruberovou Tichou nocí.

Obecenstvo ocenilo výkony hudebníků a zpěváků velkým, zaslouženým potleskem. Byli jsme obdarováni opravdu nádhernými hudebními dárky. Šťastné Vánoce.