V nepřímé demokracii se krize nabízí když korupce kvete

Hospodářská krize se dá hodnotit z mnoha úhlů pohledu. Ekonomický, sociální, politický, globální a já nevím jaký rozbor se v médiích dá snadno najít. Šíří se jakási iluze, že krize a dluhy jsou nevyhnutelné jevy, které trápí naši společnost. Dluhovou krizi se snaží zvrátit dalšími dluhy, a človeka napadne jediné slovo - debilita

Proti korupci protestují po celém světě. Fotka je z okupace Wall Street, která probíhá v USA od 17. září.

Proč ale stát tvoří dluhy? Odpověď je jednoduchá - dali jsme k tomu mandát politikům. Politika je špinavá hra, kde si snaží každý urvat, co to jen jde. Za tu dobu, co tady máme "demokracii" se zdokonalily metody, jak nás okrádat, a kreativitou v tomto směru se může pochlubit např. Alexandr Vondra.

Problém je v tom, že po revoluci jsme okopírovali politické systémy ze západní Evropy vč. jejich nedostatků. Přitom jsme udělali chyby, když jsme se chytali do pastí, které nám nastražili marketingoví a finanční dravci čekající na to, až budou moci oblbnout naivní české joudy.

Co se stalo, stalo se. Je zbytečné pořád předhazovat minulost a současně nechat vše při starém. Nevšimli jste si, že každá vláda se vymlouvá na ty předchozí? Není snad pravda, že tam byla drtivá většina těch, co v současnosti? Jediné osoby, které se po volbách mění, jsou mediální figurky, které stáhnou pozornost od toho bordelu na sebe.

Protože tam každý krade a handrkuje se jako děcka na pískovišti, Peníze bere jako ten písek vítr a težko je pak dohledat. Příkladem je nedávná kauza IZIP, Tunel Blanka, Pandury, Tatrovky, PromoPro, Sazka a já nevím co ještě.

Problém je, že ačkoli si nevedu evidenci, i tak z rukávu vysypu kauzy které stály desítky miliard. Ty si pak stát logicky musel někde pujčit. Dal se tomu název deficit, a označil se jako nevyhnutelný.

Otázkou je, co s tím dělat. Stíhat za takovou kriminalitu nějaké lidi se ukazuje jako problém. Výsledkem je to, čeho jsme dnes svědky, že policejní útvar speciálně vytvořený pro boj s korupcí je sám zkorumpovaný.

Ti, co korupci oznámili, byli policií vydíráni a tlačeni ke změnám výpovědí. Metody známé z filmů o mafiánech ukazují, že mazat se muselo velice vydatně.

Co je to za systém, ve kterém žijeme? Zloději si kupují svobodu rovnou u policie. Vy ukradnete 10 000 a jdete bručet, někdo ukradne 10 miliard a je v suchu. Co je ale větší zločin? Matematika říká jediné a to:

10 000 000 000 > 10 000

Jak z toho ven? Já vidím jedinou cestu v posílení přímé demokracie, protože čím více se zapojíme do procesu, tím lépe si ohlídáme svoje peníze i směr, kterým chceme jako občané tohoto státu kráčet.

Málo lidí ví, že Muammar Kaddáfí předal veškeré řízení státu do rukou obyčejných lidí již v roce 1977 a země do nedávna neznala pojmy jako korupce. Kaddáfí sepsal svoje názory v Zelené knize, kde se jasně vyjadřuje v tom smyslu, že každý systém nepřímé demokracie je již ze své podstaty pro-korupční. Zelenou knihu v angličtině naleznete zde.

Po celé zemi bylo zařízeno několik tisíc kongresových sálů, ve kterých se pravidelně scházeli lidé z okolí a rozhodovali o politických tématech, které v diskusi řešili.

Závěry diskuse se poté sepsaly a předložily komisi, která byla složena z odborníků v daném oboru. Ta posoudila znovu ekonomickou a sociální stránku, popř. technologickou proveditelnost a napsala příslušným orgánům, které na základě odborných podkladů přidělily potřebný souhlas nebo dotace.

Vše, od návrhu až po finální požadavek bylo v rukou obyčejných lidí a korupce zde díky tomu neměla místo. V minulém čase mluvím protože víme všichni, co se děje v Libyi a já jsem proti tomuto barbarství, na kterém se NATO podílí.

V takovém nepolitickém a protikorupčním systému, Jako měla Libye, se pak klidně může stát, že pro ochranu civilistů  začnou sypat sousedi a nedávní přátelé bomby do měst plných lidí, a Vás jako autora celého systému budou chtít zabít. To vše pro ty nejzkorumpovanější.

Systém přímé demokracie je noční můrou politiků, kteří se drží vemene a sají. Lidi by samozřejmě takové vemeno na vemeni netolerovali a politika založená na nepřímé demokracii by se stala škůdcem jakmile by se udělala první bilance hospodaření. To bychom se divili, že peněz je najednou dost. A taky bychom viděli, kolik nám toho ukradli, než jsme něco udělali.

Otázkou je, jestli na to máme, abychom si poprvé v dějinách vládli sami. Já myslím, že ano, ale je potřeba pro to dělat víc, než lamentovat u piva.