V sobotu v pět nebo "někdy přijďte"

Dneska jsem ještě v horizontální poloze a  ranní rozespalosti našátrala radiový čudlík a pustila svou oblíbenou informační stanici. Trefila jsem právě na zprávu, která byla v první chvíli úplně tuctová,

X+

až ve finále se z ní vyklubala zajímavá myšlenka. V jedné středočeské obci uspořádali zelnou slavnost. Bude se koštovat, kdo jak uměl dobře naložit zelí.

Pořád na tom nic bombastického není.

Vždyť i všechny televizní kanály pochopily, že brnkat na základní instinkty diváků se vyplatí a zamořily vysílací časy různými kuchaři a pakuchaři...

Ale starosta celou akci zdůvodnil tak, že dostala úplně jiný rozměr: "stěhuje se k nám spousta lidí z Prahy a je třeba najít něco společného, o čem lidi můžou mluvit a co dá dohromady starousedlíky a nové sousedy  -a proč by to v začátku nemohlo být třeba zelí?"

Vzpomněla jsem si na hromady forwardů, které si skoro automaticky vzájemně přeposíláme, aniž bychom k nim připojili aspoň malý osobní vzkaz.

A taky na : "někdy přijďte" - "jo, my určitě někdy přijdem"        - nikdy z toho nic není

 

Ale zkuste nepřijít na zelí, když je to v sobotu v pět.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miloslava Cejpková | sobota 26.2.2011 8:44 | karma článku: 15,80 | přečteno: 1281x