Přísloví a jiná zavádějící pravidla

nás směrují k paradoxům typu:“ co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra“ nebo „ráno moudřejší večera“

X+

– a pak nebuďte rozpolceni.

Už stačí, že máte v hlavě po včerejším úspěšném večeru s přáteli ideově vymeteno a v horoskopu si přečtete pro dnešní den –myšlenkově na výši. Když si k tomu zapějete - alespoň v duchu- „dělání, dělání , všechny smutky zahání“, je to vcelku- slušně řečeno- nanic, aneb schizofrenie jak vyšitá.. Sice mrsknete těsto do díže, ale smutek to nezažene.

Už na vás šel někdo kamenem a vy na něj na oplátku chlebem? V praktickém životě je běžnější "oko za oko, zub za zub".

Panenka, která sedává v koutě, asi neslyšela o odvážném, co mu štěstí přeje. Ani o bojovných feministkách, které by ji z onoho koutku vystrkaly do předního voje pod vypůjčeným heslem "mládí vpřed" a s výkřikem "hrrr na ně".

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti je tomu, kdo v životě vypracoval perfektní tahák minimálních rozměrů a maximálních údajů. Vytvoření pomůcek použitelných parametrů je geniální tvorbou, kterou v boji tvůrci nakonec netřeba. Z boje se stane procházka růžovou zahradou. K témuž lze přistupovat i systémem "nějak bylo, nějak bude". Úspěšnost obou možností je statisticky 50:50.

Zda použít "líná huba- holý neštěstí“nebo „mluviti stříbro, mlčeti zlato“ je v horké současnosti mučivý problém, který by si zasloužil více prostoru v předvolebním jiskření, ale tenhle oheň nepotřebuje ještě víc rozdmychávat, zapaluje se nezřízeně i přísně řízeně sám.

Už jste někdy volali do lesa ? – a cože se vám ozývalo? – co jste do lesa volali? –no nepovídejte, že vy jste slyšeli „za dobrotu na žebrotu“? To je totiž novodobější trend.

„Chudoba cti netratí“ je úsloví nejen archaické gramatikou, ale i současným nahlížením na realitu.

Že si rovný rovného hledá, by se dalo docela pochopit – ale proč se tedy protiklady přitahují?

Při pohledu na krásu podzimní přírody už už jdete pro kolo s myšlenkou na zdravého ducha v zdravém těle - a než sundáte bicykl ze stojanu, bleskne vám hlavou "sportem k trvalé invaliditě".

Nejlepší asi bude "všeho s mírou"- ale není to správně s Mírou? - Věřit se nedá ničemu...

 

 

 

Autor: Miloslava Cejpková | středa 8.10.2008 7:52 | karma článku: 15,33 | přečteno: 1487x