Samozřejmě ne, že jste pány tvorstva, nebo si to aspoň myslíte a vzájemně se v této bludné ideologii utvrzujete,
X+
ta nechutná závist se týká vaší schopnosti dělat ptákoviny i ve věku, kdy by vás 19. století nazývalo velebnými kmety.
K doložení výše uvedené teorie jsem si bez dovolení vzala jako vzorek skupinu lehce proměnlivého počtu mužů přiměřeného věku, kteří asi před deseti lety založili cyklistický oddíl s hrdým názvem 1.ČESKOBUDĚJOVICKÝ CYKLISTICKÝ KLUB.
Tomuto významnému aktu předcházela činnost hudební, podstatná část výše uvedených junáků už dřív tvořila excelentní sešlost muzikantů "Classic Country Collegium". Po zjištění, že v tomto oboru již dosáhli vrcholu a každý další pokrok by mohl znamenat pád do propasti, oddali se sportu.
Až sem je to docela normální činnost velkých kluků, co nejsou gaučáci. Úžas nás holek /co jsme nebyly na vojně/ vzbudil způsob realizace:
- pánové na ustavující schůzi v útulné hospůdce přijali stanovy a hlavně rozdělili si funkce: od předsedy přes revizní komisi po pokladníka. Když se na nově přijaté členy časem funkcí nedostávalo, vznikl postupně post několika místopředsedů. Každý svou funkci vykonává hrdě a důsledně. Strážce financí je schopen pro nezaplacení příspěvků zprdnout kamaráda hlava nehlava.
Každoroční velká letní výjezdní akce neprobíhá stylem "hele kluci, letos jedem na Modravu". Předchází jí množství přípravných strategických jednání, kde se neúčast nemilosrdně trestá štamprdlatama.
Na hromadné akce se příslušníci spolku dostavují ve slušivých modrých tričkách s logem klubu, v pozdních nočních hodinách se kolegiálně drží kolem ramen, pronášejí filosofické traktáty a s grácií tančí. Náhodný pozorovatel má pocit, že vidí roztomilé přerostlé šmouly.
Kam se na vás hrabem... už ani ten babinec jsme dlouho nesvolaly...
