- zaslechla jsem v rádiu slova zkušeného cestovatele. O Indii bych ani náhodou neuvažovala, ale takový Cejlon na přelomu února a března je bezvadný nápad. A tak se naše dámská dvojka rozhodla
překlenout čekání na zdejší jaro skokem do tropického klimatu. Když už člověk jede přes půl světa, je potřeba setrvat déle a projezdit tam co se dá. Odvahu na indivindi akci jsme neměly, takže jsme využily výhodnou nabídku cestovky, zaměřené na exotická poznávání. Přenesly jsme se z Prahy do Dubaje a po úspěšném přestupu pokračovaly do Colomba - vše na křídlech Emirates s báječnými službami.
Čekání na zavazadla je takovým zvykacím přechodem na jiné poměry-trvá to dlouho, je přitom hrozně vedro, vlhko a pokud někdo z místních čeká také a uvidí svůj kufr, nemilosrdně bez omluvy rozhrne řadu před sebou - inu exotika :-)
Pak už nás potěšil orchidejový věnec na krk, místní průvodce, jehož angličtině by v Anglii nikdo nerozuměl a slovensky hovořící slečna průvodkyně, která hovořila během celého zájezdu srozumitelně a stále. Seznamovala nás s neutuchajícím elánem nejen s pamětihodnostmi ostrova, ale i se svými osobními problémy a názory na vše, což nikoho z povedené party 10 účastníků zájezdu nezajímalo.
Dojmy z centra hlavního města, Colomba, byly pro mě překvapivé. Čekala jsem britskou klasiku a skutečností bylo množství výškových staveb - údajně samé čínské investice.
Základním předpokladem pro možnost poznávání historie Srí Lanky jsou zahalená ramena a nohy. Sarong sluší všem, šikovné jsou i volné dlouhé šaty, které přehodíte přes šortky a triko. K tomu pěkně naboso
Naše cestování mikrobusem mělo jednu drobnou chybku - řidiči měli nastavenou klimatizaci na 18 stupňů, protože by se prý jinak za předním sklem upekli. Když jsme několikrát denně vystřídali teploty 32-18-32-18-32..., začínala dobrá polovina účastníků zájezdu pokašlávat, slabší kusy to odskákaly hůř. Když se před námi v dáli objevila Sigiria - Lví skála, byl to úchvatný pohled, ale taky obava, jak tam s tím zánětem průdušek vyšplhat
stálo to zato, kolem roku 500 n.l. byl asi královský palác na vrcholu úchvatný
Po prohlížení památek v Pollonaruva a Dambulla má člověk za chvíli Budhů plnou hlavu - malých, velkých, hliněných, zlatých... hlavně se nesmí fotit osoba otočená k božstvu zády, bylo by to velké znevážení
Do Kandy se nám podařilo přijet v den slavností - všude vonný kouř, tisíce nastrojených lidí, bíle oblečené dívky s lotosovými květy... chrámem se šlo rychlostí, jakou dav dovolil
Při cestování ostrovem jsou občas u silnice domorodci, prodávající ovoce - radost, jakou jim uděláte koupením několika mandarinek za dolar, je veliká a oboustranná /jak málo stačí někdy ke štěstí/
Taky se stane, že z roští vyleze slon
větší množství slonů indických zachraňují ve sloním sirotčinci Pinnavalla - Ganéša je spokojený
Vegetace je na Cejlonu úchvatná - třeba v královské zahradě Peradeniya
v krajině kolem Nuwara Eliya /Malé Anglie/ se daří čaji a všemu dalšímu, tady by se v úrodné půdě zazelenal snad i suchý klacek
na jihu ostrova jsou vidět rybáři na kůlech - v současnosti už moc nechytají, spíš pózují pro fotografující turisty
Jeep safari do národního parku Yala slibovalo zahlédnutí levharta cejlonského, ve skutečnosti byl mnohem malebnější pohled na stádo buvolů
Na levharta, který si náhodou zdříml na poměrně vzdáleném místě, se stála fronta :-)
Do nitra džungle se dá použít tradičnější dopravní prostředek
a podívat se, jak na Cejlonu dokážou využít všechno z kokosové palmy
i obdivovat divokou přírodu
Na jihu, ve městě Galle, kde se vystřídali Portugalci, Holanďané i Angličané, jsem v jedné restauraci objevila historický obraz zdejší pevnosti, která zažila leccos
v současnosti jsou tu svatostánky budhistů, muslimů i křesťanů a Východoindická společnost může jen vzpomínat
na závěr ještě poslední den bleskový tropický slejvák
a šup domů :-)
Krásně bylo na Srí Lance, kde jezdí vlakem pětkrát víc lidí, než se tam může vejít, takže visí z oken i dveří a přesto jsou usměvaví a spokojení, kde je nádherná příroda a teploučký Indický oceán..........
