- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Rozsvítit svíčku jdou miliony lidí od organizovaných věřících po zaryté ateisty.
Někdo jednou za rok.
Určitě to je třeba, rituály se mají dodržovat, dává to životu řád.
Chodím k hrobu častěji, maminka občas z legrace říkala - jen jestli mi přinesete kytku, až budu U Otylky, - tak nosím a rozsvicuju - a přitom přemítám o tom, co by rodiče říkali mému životu, jednání, rodině…
A taky vím, že za mnou na hřbitov nikdo chodit nebude, protože tam nebudu. Už mám vyhlídnuté krásné místo na Modravě v Roklanském potoce nebo moře pod útesem na Mallorce.
Vzpomínat můžou kdykoliv a jakkoliv – jestli vůbec.
Asi ta organizovanost není pro mě.
Možná práve proto připravil osud takovou krásnou hříčku – bylo tenkrát Dušiček, ale bylo jasno, teplo a slunečno. Vzpomínalo se ten den na zesnulé, ale nám se narodil první syn.
Tak všechno nejlepší k narozeninám, Stando!
Další články autora |