Jak jsem čundrovala na Říp /cestofotoblog/

Tak jsem si nedávno řekla, že už jsem viděla ve světě "kdeco", ale na našem památném kopci jsem ještě nebyla - ostuda - "Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", dokud člověk ještě vládne dolními končetinami  a zbytek těla je

taky skoro ještě funkční, je třeba konat. Vyhledaný spoj jel jako japonský expres, konverzace v kupé byla na mezinárodní úrovni, jélikož jsem si nevšimla rezervace a následně jsem si s německy hovořícím spolucestujícím vyměnila sedadla. Kein Problem. Když jsme přijížděli k Praze, velmi jásal nad hřištěm Slávie, nadšený čutálista...

Což z Budějc do Prahy, to už je dávno známá trasa, ale dál byla dráha podle hesla "i cesta je cíl", nevěděla jsem, že je Vltava tak zaříznutá do skal, než se rozlije do roviny.

 A jsem v Roudnici nad Labem, jednom z nejstarších českých měst, které získalo městská práva už ve 12. století . 

Prohlídka zámku + hradu s velmi milou a znalou průvodkyní poučná i trochu smutná, vzhledem k tomu, jakou cestou si tahle nemovitost prošla. Zajímavé je, jak kolem románského hradu postavili barokní zámek.

 

Pak honem na  Kratochvílovu rozhlednu, než bude zavřená 

Rozhledna

 

Objednala jsem si na ten den opravdu skvělé podmínky - výhled fantastickej

Doťapala jsem do hotelu po krásné roudnické dlažbě /to si fakt vyhráli :-)/

Chodník

Ještě podvečerní pohled na Labe a hajdy na kutě

Druhého rána nastal den

Po vydatné snídani pár zastávek busem do Krabčic. Aby roudničtí zmátli  přivandrovalce, právě něco kutali na silnicích a zastávka byla přemístěna o dvě ulice dál. Ještěže jsem si to zjistila předchozí den.

 

1,5 km, to bude brnkačka

vítací praotec :-)

a první celkový pohled na naši posvátnou horu

Když jsem došla k úpatí, byla jsem plná optimismu a očekávání

U mělnické vyhlídky jsem už ztratila dobré mínění o své fyzické kondici a funěla jsem jako sentinel

ale výhled byl luxusní - viděla jsem až na Ještěd

tahle cesta je údajně k vrcholu nejschůdnější - tedy nechtěla bych jít tou náročnější, to by se mým artrozním kloubům nelíbilo

Hurááá

Říp dobyt!

S pocitem Reinholda Messnera jsem se kochala vrcholkem 

Cestou zpátky jsem si užila výhled na Milešovku, Hazmburk...

... a odpoledne zase alou pod Kleť do Budějc :-)

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miloslava Cejpková | neděle 3.9.2023 21:13 | karma článku: 18,59 | přečteno: 316x