Jsem takový ten důchoce, který si k ranní kávě dává přísun informací - samozřejmě internetových. Laskavého čtenáře rovnou upozorňuji, že nejsem koblihami úplatná
a spojení důchodce = Babiš + his Company, mě rozhodně nepřesvědčuje, že jsou ti praví, kterým bych měla tleskat. Řekla bych, že zařazení důchodce = úplatný bezmozek mě docela uráží.
Jen doufám, že to bude lepší - i když - podle dr. Koukolíka jsou v politice jen psychopati. Něco na tom bude - není to zas tak dávno, kdy byla jmenována ministryní kultury paní Třeštíková a za 14 dní odstoupila - prostě na ty lobby a politické fígle neměla žaludek a svědomí...
Ale k tématu - aby to nebylo jako v tradičním bulváru - nadpis o něčem a článek o jiném:
Odjakživa byla nezastupitelná úloha babiček v hlídání vnoučat. Je to logická a osvědčená vzájemná pomoc, která je komplikovaná dnešním pozdním odchodem do důchodu. Časově to odpovídá situaci, kdy je první dítě v 32 a následně v další generaci opět cca v 32. Genetici si rvou vlasy, protože to jde proti přírodě.
Patřím ke generaci, kdy jsme se všichi potýkali s výchovou dětí krátce po svém dvacátém roku - nebyla to sranda, neměli jsme kde bydlet, neměli jsme vybudované kariéry... ekonomické nástroje fungovaly na plné obrátky - druhé dítě do dvou let znamenalo odepsat významnou část z novomanželské půjčky. A taky - kolem dvacítky bere člověk všechno tak nějak lehčeji...
Jenže tehdy nebyl tak výrazný pracovní nápor a babičky odcházely do důchodu cca v 55letech.
Současnost je taková, že děti přicházejí později, nárok na důchod je pozdější, lidé jsou náročnější na životní standard, snaha o kariéru je výraznější...
Babička, která je schopná a ochotná nahradit rodiče, je rodinný poklad, který jim umožňuje fungovat v jejich profesích.
Někdy to takovou babičku obohatí - při domácích úkolech si osvěží slovní druhy, na angličtinu vozí děti centrem města v dopravní špičce, při které se zocelí v řidičských schopnostech.
Člověk /babička/ se musí pochválit, to za vás nikdo neudělá... :-)
