Jako správný kolenovrt jsem si před vandrem do Země dlouhého bílého oblaku zjišťovala, kde se nejvýhodněji cestovně pojistit - poměr cena : výkon vyšel jednoznačně nejlépe u pojišťovny AXA.
X+
Normálně to zajišťuji přes svůj milý počítač, tentokrát jsem měla zařizování a pobíhání po ulicích víc, takže jsem to chtěla sfouknout všechno rovnou osobně.
Usměvavě jsme se s paní úřednicí pozdravily a já vyslovila přání uzavřít cestovní pojištění. Myslím, že docela všední záležitost, když jste v pojišťovně...
"Prosimtě kde máme cestovní" - obrátila se na vedle sedící kolegyni. Ta ochotně přišla ukázat, kde a na co kliknout.
"Mně to nějak nejde otevřít, nevíš Pepo co s tím?" byl polapen procházející kolega.
Podařilo se.
Začaly jsme vyplňovat.
Poprvé - na konci se to nějak ztratilo.
Podruhé - zase to nějak nevyšlo /ach jo, co to připojení dneska dělá/
Po 20 minutách při třetím pokusu o vyplnění všech náležitostí se paní úřednici rozdrnčel mobil.
- Až do téhle chvíle jsem jí spíš chlácholila, že se to stane, že jsou takový dny, kdy se nic nevede atd.......
Když si s naprostým klidem začala vyřizovat nekonečný soukromý hovor ve stylu "tak co, jak je, cos řekla, co řekla ona, támhleten a onen", začala jsem pokašlávat a poposedávat. Pochopila.
Po dalších 10 minutách jsme to měly konečně černé na bílém před sebou,
"Uhradím to na pokladně nebo přímo tady?" poptala jsem se úlevně, že to máme vyřešeno.
"Ne, na to my nejsme zařízení, to musíte poukázat na účet"
"Ale žádný účet tu není uvedený??"
"Já vám ho řeknu," /zapátrala na nástěnce/ - "napište si to" /jestli to je účet jejích příbuzných, nepoznáte/
:-)
Než jsem z tepla domova příslušnou částku zaplatila, ještě jsem si číslo účtu pro jistotu na infolince ověřila. A hlavně - pro příště jsem pochopila, že na pobočce nemám otravovat - nebo mi tam zas udělají trpělivostní test.
