V hlavních šanghajských anglicky psaných novinách se každý den dočtete o nejrůznějších kriminálních činech v takovém detailu, že by se za to nemusel stydět ani sám Sherlock Holmes, jehož příběh ale navíc nevypráví jakýsi skotský pisálek, nýbrž přímo dramatik z největších, který se narodil o pěkných pár set kilometrů jižněji a pěkných pár set let dříve. Jaké jsou ale čínské noviny obecně? Pobaví. A většinou nic neřeknou...
Dan Capek
Ale nepředbíhejme, nejdřív ke zmíněné kriminální rubrice. Onehdá jsem se kupříkladu dočetl o nešťastném případu homosexuála, kterého vydíral jeho milenec. A byl za to po zásluze příkladně zadržen policií. Tedy, tolik by o tom napsala MF Dnes, ne tak Shanghai Daily! V těchto novinách se totiž ve sloupku přes celou výšku stránky dozvíte i ty nejbarvitější podrobnosti: kdy se milenci poprvé potkali na internetovém chatu, jak se seznámili v Šanghaji, když tam jeden z nich jel na služební cestu, proč pan Xu musel panu Li koupit kolínskou a boty, nikoliv však už nový mobil, nicméně však že již následující den pan Xu přeci jen panu Li dal mobil svůj, ale požádal ho, ať smaže všechna čísla i zprávy. A samozřejmě, že tak pan Li neučinil a naopak začal na všechny známé pana Xu rozesílat lživé zprávy o tom, že má pan Xu AIDS. Tedy hned poté, co mu nebohý odmítl půjčit 50.000 Yuanů (asi 150.000 Kč). A tak dále a tak dále. A dále. A dále. A dále. A ....
Jinde ve stejných novinách se dočteme, že jiný pachatel "který v Pekingu okradl a nožem poranil dva cizí turisty, byl lapen v prosperujícím městě Kanton", samozřejmě v podobně prosperující omáčce, která se rozlije na celou čtvrtstranu. Nebo že muž zemřel poté co sebevražedným skokem zdemoloval ambulanci, která byla přivolána na pomoc jeho ženě, se kterou se krátce předtím pohádal. To jsou zprávy, to jsou osudy, to je investigativní žurnalistika! Ať se Sabina Slonková stydí za strohost a nezáživnost svých textů a chce-li se něco přiučit, ať si předplatí Shanghai Daily! Co na tom, že zrovna včera vyhrál americké prezidentské volby první černoch, my máme v Šanghaji taky zajímavé události! Tento poslední výkřik už je ale trochu bloggerská licence, Obama na první stránce samozřejmě byl. A pak ještě na jedné, koneckonců co by chtěl, noviny mají jen 60 stran a kriminalita i ekonomika bují. A taky těch 60 stran stojí v přepočtu 5 korun, tak si to zkuste - sledovat zahraniční zdroje, psát analýzy, přemýšlet!
I když poslední dvě činnosti by se pravděpodobně daly obejít pomocí jiné čínské dovednosti, o které napíšu víc někdy příště: schopností zkopírovat úplně všechno. Dneska jsem kupříkladu jako dárek pro sousedy, kterým se právě narodil tučný přírůstek, v obchodě s DVD vybral kolekci disků se všemi večerníčky Krtečka, který ke kalhotkám přišel, a to v čínském obalu, s japonskými titulky a s českým seznamem dílů (který byl ale samozřejmě plný překlepů - na nedostižnou čínskou schopnost kreativně nakládat s cizími jazyky už si také brousím bloggerský brk). Nedíval jsem se na stránky českého vlastníka práv, ale předpokládám, že tuto verzi pro šanghajský trh nepřipravil. Tak proč stejným způsobem nepostupovat při interpretaci zahraničních komentářů, šetří to přeci čas, peníze i mozek. Odpověď nemám, možná by hrozilo zavlečení nevhodných myšlenek, možná by se ohrozila zaměstnanost a možná i samotná existence zmíněných novin. Dokážu si docela dobře představit, že veškerý čínský anglicky psaný tisk může přežívat jenom proto, že popisuje, jak pan sexuchtivý pan Xu ostrouhal a ještě o mobil přišel, protože kdyby se pustil jenom o kousek dál, možná by se mohlo stát, že dojde ke spěšnému přehodnocení jeho rentability. Dost na tom, že se odváží psát o homosexuálech.
Samostatnou kapitolou je pak čínská reklama. To, že ji většinou nepochopíte, protože se na rozdíl od své evropské sestřičky ještě nenaučila šetřit textem a vyprávět pomocí obrázků, je asi v pořádku. Není nakonec určena Evropanům. Pro ty je v Shanghai Daily rezervována dvoustrana s tématem zdravotních masáží. Čert ví proč, co myslí inzerenti tím, že masérky splní všechna přání a že součástí je i "show zdarma" - nezasvěcený by už už přicházel na hříšné myšlénky, my zasvěcení ale víme, že prostituce je v Číně zakázaná, takže se snad těžko bude inzerovat v novinách. A nebo že by to bylo stejné jako s nejluxusnější šanghajskou ulicí, kde vás hned před obchodem s rolexkami a Louisovými kabelkami odchytí zkušení náhončí, kteří reprezentují obchody s obdobným zbožím za poněkud ekonomičtější ceny? Třeba sto- až tisíckrát ekonomičtější, aby bylo jasno. Do těchto za falešné regály s nejrůznější veteší maskovaných obchodů, které jsou vzdušnou čarou od svých originálních bratříčků vzdáleny opravdu jen pár metrů, doslova proudí davy turistů i Číňanů, takže by si onen nezasvěcenec mohl myslet, že by je mohla snadno odhalit a zneškodnit i policie? Možná, že tu určitá paralela bude.
Na druhou stranu, pravidelnému čtenáři tohoto blogu je už určitě jasné (a pro ostatní to radši píšu), že stejně jako většina mých kolegů i já zcela oportunisticky používám jenom ty informace, které se mi právě hodí, takže vězte, že to s čínskými novinami zase až tak strašné není. A taky vězte, že pokud se chcete dozvědět něco o světovém dění, je lepší zabrousit třeba na stránky CNN a modlit se, aby tam zas nějaký neomalený pisálek nenapsal něco, co by mohlo rozzlobit někoho z armády čínských kyber-cenzorů. To by se totiž mohlo stát, že stránky se nějakým řízením osudu na pár dnů stanou nedostupnými.
Mezi cizinci se tomu v Číně říká "The Great Chinese Firewall".
