V loňské zimě zemřeli pod lavinou dva lidé v Krkonoších a jeden v Jeseníkách. Zájem o skialpinismus roste rychleji než veřejné povědomí o lavinách. Nulová znalost lavinové problematiky přitom není výjimkou.
Existuje mnoho rad, jak se chovat při stržení lavinou. Jejich důležitost je ale silně přeceňována. Jste-li strženi lavinou, mnoho nezmůžete, neboť lavina má mnohokrát větší sílu než vy a záleží především na ní, jak dopadnete. Čistě statisticky máte při zasypání šanci na přežití 50%. Z toho vyplývá, že jediným způsobem jak si zajistit bezpečnost je lavině se vyhnout. Lavina není náhoda, kterou nelze předvídat. V 90% případů si lidé strhli lavinu sami. Primární příčinou lavinových nehod je téměř vždy podcenění rizika nebo jeho úplné ignorování a sladká nevědomost.
Čtěte lavinovou předpověď
V lavinové předpovědi vydávané na webu horské služby najdete stupeň lavinového nebezpečí a upozornění na rizikové faktory. Nebezpečí lavin je v Evropě hodnoceno pěti stupni. Problém je, že laviny padají za všech stupňů. Jedna třetina všech nehod se stala za 2. stupně (mírné nebezpečí), jedna polovina za 3. (značné nebezpečí). Za 4. a 5. stupně už se nehody moc nestávají, protože za nich panuje špatné počasí a riziko lavin je extrémně vysoké, takže do hor skoro nikdo nechodí. Navíc tyto vysoké stupně trvají krátce. K čemu to tedy je, když je prakticky celou zimu dvojka nebo trojka? Pozor, stupeň lavinového nebezpečí neudává míru rizika při vaší túře, ale souhrnnou míru ostatních rizikových faktorů, které můžete přijmout při zachování bezpečí. Bez znalosti lokálních rizikových faktorů je vám stupeň lavinového nebezpečí k ničemu.
Sklon svahu – rizikový faktor číslo 1
Dostatečný sklon svahu je podmínkou pro pád laviny. Je-li sklon větší než 30°, je nutné riziko lavin zvažovat. K tomu slouží Grafická redukční metoda. Sklon svahu je třeba hodnotit již při přípravě túry s použitím map či aplikací, které ho zobrazují. V terénu lze měřit sklon pomocí sklonoměrů a mobilních aplikací nebo prakticky jen pomocí hůlek.
Orientace svahu
V zimních měsících jsou rizikové severní a stinné svahy. Na severních svazích se stává 70% lavinových nehod. Na jaře naopak hrozí laviny z mokrého sněhu na jižních svazích. Nebezpečná orientace svahu bývá uvedena v lavinové předpovědi.
Navátý sníh
Navátý sníh je další lokální rizikový faktor, který je třeba v terénu rozpoznávat. Vedle relativně bezpečných míst s odvátým sněhem se mohou vyskytovat extrémně nebezpečná místa s navátým sněhem. Vítr zvyšuje riziko lavin nejvíce s čerstvým sněhem, ale i když dlouho nesněžilo. Na závětrných svazích se ukládá navátý sníh, který tvoří převěje a sněhové polštáře. Tento jev je velmi výrazný v Krkonoších. Člověk pohybující se na hřebenu může utrhnout lavinu, pokud se pouze přiblíží k závětrnému svahu třeba jen s úmyslem pěkného výhledu.
Počasí a sněhové podmínky
Tyto rizikové faktory jsou z velké části již zahrnuty ve stupni lavinového nebezpečí. Počasí v předchozím období má zásadní vliv na výskyt nestabilních vrstev v sněhovém profilu. Každá výrazná změna počasí obvykle zvětšuje lavinové nebezpečí. Čerstvý sníh vždy výrazně zvyšuje riziko lavin. Největší nebezpečí přichází s prvním pěkným dnem po vydatném sněžení! Dlouhodobý mráz způsobuje ve sněhu růst krystalů, které vytvoří nestabilní mezivrstvu. Ta je příčinou zrádných deskových lavin. Nestabilní vrstvu mohou utvořit i krupky, ledová krusta či jinovatka. Náhlé oteplení nebo déšť způsobují laviny z mokrého sněhu.
Lidský faktor
Touha po sjetí vysněného svahu a absence negativní zkušenosti vedou k podceňování rizika. Pro objektivní posouzení rizika je nutné zapomenout na osobní motivaci k výletu. Mnoho skialpinistů znalých lavinové problematiky v tom však selhává. Aby k tomu nedocházelo, byly vytvořeny různé rozhodovací strategie, kterými je dobré se řídit. Kromě chyb v rozhodování je lidským faktorem i chování v terénu. Ve skupině je třeba dodržovat rozestupy, vyhýbat se kritickým místům (návěje, dolíky, okraje svahu s tenkou nosnou vrstvou), vyvarovat se skoků a pádů. Důležité jsou obecné zásady pohybu v horách jako nepřeceňování sil, reálný časový plán, připravenost na různé počasí, orientace v terénu. Zabloudění na strmý svah, většinou za špatné viditelnosti, se nejednou stalo osudovou chybou.
Lavinová záchrana
Na záchranu se nelze spoléhat. V 8% lavinových nehod způsobí samotné stržení lavinou smrtelná zranění. Lavině se lze vyhnout jen dodržováním pravidel prevence. Pokud v důsledku lidské chyby přece dojde k nehodě, záchrana zvyšuje šanci na přežití. O životě zasypaného se rozhoduje hlavně v prvních 15 minutách, proto je nezbytná okamžitá kamarádská pomoc. Všichni členové skupiny musí mít nacvičenou lavinovou záchranu a u sebe povinné lavinové vybavení, tedy vyhledávač, sondu a lopatu. Šanci na přežití výrazně zvyšuje také lavinový batoh s airbagem, který snižuje pravděpodobnost úplného zasypání. Je však známo mnoho případů, kdy se airbag z různých důvodů nenafoukl nebo člověka s airbagem pohřbila sekundární lavina. Lavinová výbava riziko nesnižuje, pokud člověk s falešným pocitem bezpečí opět vyšší riziko přijme.
První výlety do volného terénu
Začínáte se skialpinismem, splitboardingem, freeridem či zimní horskou turistikou? Jakmile se vydáte do volného terénu, jste odkázáni pouze na sebe. Výlety v zimních horách bez znalosti lavinové problematiky jsou hazard se životem. Lze doporučit skialpové a lavinové kurzy, kde se učí lavinová prevence a nacvičuje záchrana. Pokud preferujete samostudium, začněte grafickou redukční metodou a rizikovými faktory, které najdete např. webu horské služby. Teprve s jejich znalostí lze zcela porozumět lavinové předpovědi. Riziko minimalizujete ovládnutím některé rozhodovací strategie. Nastudujte 10 tyrolských vzorů lavinového nebezpečí a vezměte si ponaučení z rozborů lavinových nehod, které naleznete pod odkazy níže.
Zdroje:
horskasluzba.cz
skitourguru.com
alpy4000.cz
