V posledních dnech se objevila opět jedna kauza, nad kterou zůstává rozum stát. Jedná se o ony billboardy v Mostě, které budou zřejmě po tlaku z vyšších míst nakonec přelepeny méně závadnou verzí.
Mostecká organizace jisté politické strany vyrobila billboardy, které se staly terčem kritiky kvůli rasistickému výroku. Proti billboardům se zvedl odpor různých romských sdružení i novinářů, byly označovány jako xenofobní a rasistické, až nakonec vedení strany přinutilo místní organizaci k přelepení sloganu korektnější verzí.
Kontroverzní billboard, obviňovaný z rasistického a xenofobního obsahu
To všechno by samozřejmě mohlo být v pořádku – málokdo asi chce, aby na něj z volebních plakátů útočila rasistická hesla a šířila se nenávist k menšinám. V tomto případě to ale má malý háček. Možná jsem se špatně díval, možná bych si měl koupit brýle nebo lepší monitor; nevím, ale já prostě na daném hesle nic rasistického či xenofobního nevidím. Ba co víc, toto heslo dokonce rasismus zjevně odmítá, a to jasněji, než všichni zastánci pozitivní diskriminace.
No posuďte sami. První věta říká: „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou?“ Musí-li člověk litovat, že patří k určité národnostní skupině, patrně ve společnosti nějaký rasismus panuje. Výrok na billboardu ale k takové situaci ani v nejmenším nevybízí, naopak před ní varuje. Druhá polovina hesla je ještě jasnější: „Jeden stát, jedna pravidla!“ Tomuto výroku se jistě dá vytknout přílišná přímočarost a zkratkovitost, ale rozhodně ne rasismus. Copak je rasistou ten, kdo prosazuje, aby pro občany platila stejná pravidla bez ohledu na jejich národnost? Je-li dnes situace v místě taková, že příslušníci jedné menšiny jsou zvýhodňováni (a ostatní tím pádem znevýhodňováni) a volební heslo slibuje tento nerovný přístup odstranit, co je na tom xenofobního?
Líbilo by se našim bojovníkům proti rasismu spíš něco na tento způsob?
Ale třeba se pletu. Možná jsou mé představy zastaralé a možná je snaha o stejná práva a povinnosti pro všechny občany bez ohledu na jejich národnost dnes skutečně projevem hrubého rasismu. Možná je opravdu za normální a nerasistickou považována společnost, kde je určitá skupina lidí znevýhodněna a jiná zvýhodňována a možná je naprosto v pořádku, aby člověk litoval, že k dané skupině patří.
Pokud by tomu ale bylo skutečně tak, měli bychom této nové koncepci přizpůsobit svůj pohled na historii: Například si připomenout, jak rasistickou myšlenku prosazovali v Jihoafrické republice odpůrci apartheidu – že by pro černochy měla platit stejná pravidla jako pro bělochy. Měli bychom odsoudit bojovníky za občanská práva v Americe v čele s Martinem Lutherem Kingem – vždyť se tak xenofobně ptali, proč by afroameričané měli litovat příslušnosti ke své skupině. A nezapomeňmne na české politiky 19. století, kteří byli tak netolerantní, že prosazovali pro českojazyčnou většinu stejná práva jako pro německojazyčnou menšinu.
Taky je ale možné, že je všechno úplně jinak. Třeba vůbec nejde o to, jestli je nějaký výrok skutečně rasistický nebo nikoli a jestli někdo usiluje o rovnost nebo o diskriminaci. Možná jde vlastně jen o to, že zmíněná politická strana tradičně cílí na jistou skupinu obyvatel a že příliš přímočaré pojmenování problému se u této skupiny voličů prostě nenosí.
