Útěk z komfortní zóny

Stála jsem na prahu těžkého rozhodnutí. Jen na mně záleželo, jakým směrem se bude dál odvíjet náš život. Zvolím jistotu a opustím komfortní zónu, nebo budu tvrdošíjně stát na svém a přesvědčovat sebe i ostatní, 

že to i tentokrát zvládnu?

Už tolikrát v životě jsem si natloukla. Nespočetně krát jen kvůli své neochotě se vzdávat. Tvrdošíjně jsem si trvala na svém. Já přeci všechno zvládnu sama! Dokázala jsem to pokaždé a dokážu to znovu.

Co na tom, že s každými narozeninami mi síly postupně ubývají? Každé ráno je o něco těžší vstát z postele a vrhnout se zase vstříc novému dobrodružství s názvem život.

Věděla jsem jen jediné a sice to, že pokud chci ve svém životě konečně něco změnit, musím začít dělat věci jinak. To, kde jsem se nacházela nyní, bylo jen díky rozhodnutím, která jsem učinila v minulosti. Nikdo jiný nenesl vinu a já se ji ani na nikoho jiného nesnažila svalit. 

Bylo by jednoduché nechat všechno být. Nic neměnit a tvářit se, že je to takto dobré. Že nám to vlastně stačí. Ale to by byla jedna velká lež....a v té jsem žít nechtěla.

Jak se ale rozhodnout? Co bude správné? Jaká je ta nejlepší cesta pro mě a mé děti? Jak to celé nakonec ovlivní nejen můj, ale i jejich život? To byly otázky, které mi nedaly spát. Usínala jsem až k ránu a přes den se cítila jako mátoha. Balancovala jsem na hraně a sbírala v sobě odvahu skočit.

Ano! Skočit a nechat za sebou veškeré obavy. To bylo to správné řešení téhle zapeklité situace. 

"Nikdy nám nebude naloženo tolik, abychom to neunesli." 

Nic se neděje náhodou. Každá situace, do které nás život přivede, je tu pro nás. Je tu od toho, aby nás posunula dál, abychom se z ní poučili. Abychom se zkrátka stali tím, kým chceme být.

Ne vždycky je to snadné. Když ale začneme naslouchat své intuici a pokusíme se, alespoň na pár okamžiků, vytěsnat naše obavy a strachy, uvidíme příležitosti, které pod rouškou tmy nebylo možné spatřit. A tak zasejeme semínko naděje na lepší zítřky. 

Takové semínko je malý zázrak. Budeme-li ho zalévat vírou a touhou po změně, přihnojovat činy a nadšením, brzy se z něj začne na slunce vyhrabávat z kypré hlíny rostlinka, která by bez naší péče jen těžko měla šanci vyrůst a dělat tak svět krásnějším místem pro život.