Nežijte život nanečisto!

Nevytvářejte si svá „AŽ“ a nečekejte na ně Až budu dost stará, až zhubnu, až se přestěhujeme, až dostuduju, až získám novou práci. Kolik takových „až“ jste si už za svůj život stihli dobrovolně udělit?

Kolik svého potenciálu, svého umění, své jedinečnosti jste pohřbili pod nánosem bahna, špíny a zdánlivě nevinného slůvka „až“?

Zdá se to být snadné, odsouvat život a vlastní bytí na až. Na dobu, kdy se mi bude víc dařit, budu mít víc peněz, budu štíhlejší, krásnější, moudřejší, budu mít víc energie, motivace, zkušeností.

Ale život není o tom, co jednou možná, a bůh ví jestli, budete mít, jací jednou možná budete.

Život je o každodennosti.

O vteřinách, které vám vezmou dech, u kterých se vám skoro zastaví srdce i o chvílích smutku, beznaděje a slz.

Život je o rutině, povinnostech, ale i zábavě, vášni, lásce, radosti. O setkávání se s přáteli, s rodinou, s vašimi blízkými. O ranní snídani, připravené s úsměvem. O polibku při odchodu do práce. O unudlaných nosech našich dětí, když je vedeme sychravým, podzimním ránem do školky.

Život je o emocích, o naději, o víře, o snaze a píli. O odměnách, které přicházejí v ten správný čas.

Život je o lekcích, kterými si máme projít. A to i přesto, že z nich mnohdy máme strach.

Život není snadný, není ani jednoduchý, ale je neskutečně krásný.

Život je dar. Je to cesta, po které stojí za to jít.

Kdy jindy chcete žít, opravdu žít, když ne teď?

Na co chcete jednou vzpomínat?!

Kdy chcete prožívat život s vašimi dětmi? Až vyrostou? Kdepak! To už budou mít vlastní rodiny a budou vytvářet vlastní vzpomínky. Na vás nyní je, na jakém základě budou moci jednoho dne stavět. Co je naučíte o životě? Co je naučíte o žití, o prožívání, o uvědomování si a vědomého prožívání každého dne, každého okamžiku?

Už jste se dnes nadechli? Pořádně zhluboka, dlouhý, hluboký nádech a pozvolný výdech….a ještě jednou. Zavřete oči a zkuste to. Možná to nepůjde hned lehce. Možná je váš dech už dlouhé dny, týdny a možná i roky příliš mělký. Možná, že díky starostem a neustálému stresu už ani nevíte, jaké to je se pořádně zhluboka nadechnout.

Nebojte se, můžete se to znovu naučit. Znovu volně, klidně a hluboce dýchat. Stačí jen chtít.

Zkoušejte to každý den.

Věnujte každý den chvilku sami sobě a svému dechu. Pro začátek to postačí.

S tím, jak si postupně začnete uvědomovat svůj dech, začnete vnímat i své tělo a svůj život. Pomalu, pomaličku s každým novým nádechem.

Neuspěchejte to. Nenechte si namluvit vlastním egem, že je to zbytečné. A ani to nevzdávejte kvůli vlastnímu pohodlí. Lhali byste sami sobě. To, že nežijete v přítomnosti, není pohodlné. Je to jen zvyk. Špatný, nezdravý návyk vybudovaný za dlouhá léta nepřítomného života.

Slibte si dnes jednu věc. Jednu jedinou, nepatrnou věc a rozhodněte se pro ni. Nebude to změna, která by vás stála spoustu peněz, námahy a času. Bude to drobná změna, která dokáže změnit váš dosavadní pohled na život, na samotné bytí.

Začněte každý den dýchat. Udělejte to pro sebe. Pozorujte svůj dech a s láskou začněte vnímat svět kolem sebe v jeho jedinečné kráse. Všímejte si ranní jinovatky, sledujte let ptáků, pozorujte dozrávající jablka na stromě, nebo jen v tichosti poslouchejte vítr. Dělejte cokoliv, co vám přinese radost. Cokoliv, co vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři.

Žijte teď!

Život nenastane, až přijde na řadu vaše „až“….a možná, že na něj ani nedojde.