Protože jsem usoudil, že míra zákazů, příkazů, nařízení, vyhlášek a zákonů v tomto státě již přesáhla únosnou hranici, dávám toto téma k veřejné diskusi. Zjistil jsem totiž, že nemalou část své časové i mozkové kapacity mi spolkne vyřizování (případně obcházení) nejrůznějších žádostí a povolení, která vyžadují opět množství příloh z jiných úřadů, ke kterým mi zase občas něco chybí. Připadám si přitom jako slepička v legendární pohádce „O kohoutkovi a slepičce“ (Prosím nezaměňovat s Janem Slepičkou, sportovním komentátorem).
Protože tato šikana ze strany státu a samosprávy má řadu konstantních prvků, pokusím se je zde v několika bodech shrnout:
1. Drtivá většina zákazů, příkazů, nařízení, vyhlášek nevzniká ze zlé vůle někomu ubližovat, je vedena snahou byrokracie potlačit nebo eliminovat některé zpravidla jen zřídka se vyskytující negativní jevy ve společnosti
2. Všechny zákazy, příkazy, nařízení a vyhlášky se míjejí účinkem, její vliv na odstranění těchto negativních jevů je buď nulový, nebo zanedbatelný.
3. Ve všech zákazech, příkazech, nařízeních a vyhláškách jsou obsaženy více či méně nesmyslné pasáže, které odporují zdravému rozumu a kdyby se nás občanů bezprostředně netýkaly, mohly by být i směšné.
4. Pokud se jedná o tak velikou blbost, že to vidí i tvůrce těchto paskvilů, zpravidla se hájí tím, že se jedná o instrukce Evropské unie.
5. Všechny zákazy, příkazy, nařízení a vyhlášky prý vznikají na základě tzv. „společenské objednávky“, po výzkumu veřejného mínění a po důkladných studiích a odborných expertízách. Je to pochopitelně lež, většina obyvatelstva by se bez těchto věcí ráda obešla a studie a expertízy jsou pouze zdrojem snadných a nemalých příjmů pro poradenské a expertní firmy kamarádů, bratranců a jejich bratranců.
6. Každý tiskopis, kterým se na úřadě o něco žádá, má nejméně dvě přílohy a z toho nejméně jednu žadatel nemá a musí kvůli ní na druhý konec města do jiného úřadu.
7. Všechny významné úřady jsou v centru města a nemají zajištěné parkování, malá parkovací plocha bývá vyhrazena pro vedoucí pracovníky úřadu a přísně střežena.
8. Při odevzdání tiskopisu do okénka bývá nejčastější věta „Tady to máte špatně, protože …“, druhá nejfrekventovanější věta bývá „Tady vám ještě chybí ….“
9. Každý občan ČR čas od času zjišťuje, že něco nenahlásil, o něco nepožádal nebo že něco nemá povoleno. Vše se dá později uvést do pořádku pomocí dobře vymyšlené lži.
10. Pokud se občan chabě brání, že o tom nevěděl, bývá poučen, že neznalost zákona neomlouvá a „… přece to máme na našich internetových stránkách!“ a „.. Takové věci si musíte zjišťovat!“. Ideální pro zimní večery, takové to domácí zjišťování, však víme!
11. Většina úředních rozhodnutí není objektivně daná, záleží na úvaze člověka za okénkem, jeho momentální dispozici a šíření negativních či pozitivních vln osobou žadatele.
12. Lze li něco nepovolit, není to povoleno. Je li nevyhnutelné něco povolit, bývá to povoleno jen po urputném boji.
13. Existují-li dvě možnosti vyřízení žádosti, bývá zvolena ta složitější s větším množstvím příloh, dokládání a ověřování.
14. Občas bývá občan požádán, aby věrohodně doložil něco, co je obtížné si i představit, například moje manželka (50) byla požádána na matrice Městského úřadu v Kolíně, aby doložila, že při narození neobdržela rodný list. Rovněž musí občan zhusta prokazovat, že něco neprovedl, někde nebyl nebo něco někdy nedělal.
15. Zákazy, příkazy, nařízení a vyhlášky bývají zpravidla těžce realizovatelné a zcela nekontrolovatelné, například vyhláška Ministerstva životního prostředí, že do hejna špačků na vinohradech je možno střílet pouze do jeho okraje a to jen v případě, že obsahuje více než tisíc špačků. Rád bych v případném sporu viděl zjišťování skutečného stavu, leda že by si každý vinohradník a sadař musel povinně obstarat špačkoměr. (Sakra, neměl bych takové věci ventilovat, co když se toho někdo z ministerstva chytne!)
16. Každá politická strana bez výjimky před volbami proklamuje ve svém volební programu, že toto odstraní a zjednoduší, že zřídí jedno Centrální Středisko Pro Vyřizování Žádostí, že bude možno vše řešit elektronickou poštou a podobné fantasmagorie. Po rozebrání koryt a zabezpečení sebe, své rodiny, bratranců a jejich bratranců jsou tyto plány založeny pod koryta.
17. Každá politická strana bez výjimky před volbami proklamuje ve svém volebním programu, že sníží počet úřadů a úředníků, praktický výsledek bývá přesně opačný.
18. Nově vzniklé úřady a v nich noví úředníci ihned demonstrují svou nepostradatelnost výrobou nových zákazů, příkazů, nařízení, vyhlášek
19. Sotva si občané na tyto různé blbosti a šikany zvyknou a naučí se s nimi jakž takž žít, blbosti jsou novelizovány a přitvrzeny.
20. Stát prostřednictvím ministerstev a poslanecké sněmovny neustále mění pravidla hry a to vždy tak, aby to občanům co nejvíce uškodilo a způsobilo co možná největší problémy. (zde jsem chtěl vypsat několik příkladů třeba z nově přijímaných zákonů a novel, ale když jsem jich zde z těch, co znám, vypsal více než polovinu a nebyl jsem u konce, nechal jsem toho, nechť si moudrý čtenář dosadí dle libosti podle svých zkušeností.
Závěr:
Nedávno jsem sledoval film tuším buď Mistr Kampanus nebo Lékař umírajícího času, už nevím přesně, se slavnou scénou, kdy v roce 1620 rozlícený dav vtrhl do kanceláře českých místodržících pánů Martinice a Slavaty a vyhodil je z okna do Jeleního příkopu, protože nebyl spokojen s jejich prací, určitě si na tu příhodu pamatujete z dějepisu. Jejda, to se mi to ale líbilo!
