Lásko, nechám Tě zrát a odpočívat

Lásko, nechám Tě zrát a odpočívat.

Jsi čistá a křehká

má lásko neznámá.

Miluji Tě.

Nebudu Tě nutit, ne,

nebudu Ti klást růže k nohám.

Nebudu Tě hýčkat,

nechám Tě být.

Přijdeš sama, Lásko,

přijdeš potichoučku.

Tak potichoučku,

tak neslyšně.

Já zatím budu svírat rukojeť pera,

budu psát verše a doufat.

Nechám se hřát sluncem

a připravím se.

Uvítám Tě s náručí písní,

uvítám Tě sám.

Jednou k večeru

Tě v létě potkám.

Vrátím Ti celé věky,

celé věky čekání.

Budeme mít děti

a ty si budou hrát.

Pod stromem u našeho domu,

ve stínu stromů,

ve stínu našich nadějí

si budou hezky hrát.

Naše děti -

naše vlastní krev

nám připomene,

že žijeme.

A budeme se radovat -

a stárnout.

Společně.

Miluji Tě, krásko neznámá.

Čekám tu na Tebe,

docela sám.

Čekám s perem v ruce

a doufám.

Miluji Tě.