"Kauza Drobil" není jen o Drobilovi

Drobil je prvním českým ministrem životního prostředí, který o sobě otevřeně prohlašuje, že dýchá za český průmysl. Dnes se znovu zapsal do dějin jako ambiciózní straník, který patrně shromažďuje pro svou stranu peníze skrze fondy svého ministerstva. Přestože média Drobila v jeho kauze vydatně dusí, jednu důležitou věc zapomínají: Drobil je pouhou špičkou ledovce a v podstatě jen kopíruje zažité praktiky své domovské strany.

Drobilův poradce Knetig podle nahrávek tlačil na šéfa fondu MŽP Michálka, aby ulil nějaký ten halíř na Drobilovu politickou kariéru: "Aby měl někdy šanci být premiérem, nejde to bez toho, že pro tu stranu (ODS) vydělá peníze," vysvětloval Knetig. Jinými slovy, strana potřebuje peníze a Pavel Drobil budovat kariéru, tudíž morálka, slušnost a právo se přesunuje na vedlejší kolej. Jak typické pro ODS i pro politiku jako celek. Jen si vzpomeňme na tajné Klausovo švýcarské konto, šikovné akciové obchody upřímného Standy, Bémovu Prahu s kmotrem Janouškem, či na do očí bijící (a nepotrestané) průšvihy Lesů České Republiky, kde mimochodem Drobil také působil (a klidně dám ruku do solárního panelu za to, že Drobil nebyl ani v Lesích ČR svatouškem).

Už delší dobu mám pocit, že celá česká politická scéna je v podstatě jeden velký zkorumpovaný kolos, kde jsou na důležitých místech nainstalovány ochotné, poslušné a ideologicky motivované loutky bez schopnosti vlastního úsudku a názoru. Za provázky pak zpovzdálí tahají vyžilí veksláci, kolotočáři a nejrůznější podvodníci, kterým se ve zkorumpovaném prostředí české politiky náramně daří.

Čeští voliči pak již nevolí na základě politických ideologií, jak je tomu zvykem v rozvinutějších demokraciích, kde pravicové strany slibují méně jistot a více individuální svobody, zatímco levicové prosazují spíše sociální hodnoty a dostupnost základních služeb. Český volič je již naprosto bezradný. Ať volí pravici či levici, výsledkem jsou vždy 4 roky nejistoty, handrkování a vzájemného obviňování z korupce, zatímco změny zákonů a rozvojové či reformní strategie jsou odsouvány do pozadí. Jak z toho ven?

Chápu, že celková změna politického klimatu země je běh na dlouhou trať. Pokud však chce Nečasova vláda své voliče uklidnit a dokázat, že to s protikorupční strategií myslí „opravdu upřímně“, měla by co nejdříve zakročit a zahájit přísné (a krátké) vyšetřování. Pokud pak vyšetřování povede k obvinění Drobila (což se na základě nahrávek dá očekávat), měl by jej Nečas okamžitě odvolat a využít této příležitosti k tomu, aby na místo ministra životního prostředí dosadil člověka, který bude nejen dýchat za životní prostředí, ale i aktivně zastávat jeho zájmy.

Tímto krokem by Nečas mohl zabít hned několik much jednou ranou – odvolat zkorumpovaného státního úředníka, napravit si reputaci u širokého voličstva rázným krokem proti korupci ve vlastní straně a také si zpátky naklonit zelenější část pravicových voličů. Dokonce by se dalo tvrdit, že odvolání Drobila by pro Nečase a jeho stranu bylo v dlouhodobějším horizontu výhodné (přestože v českém typu politiky se většinou nehraje na dlouhodobé cíle, nýbrž na krátkodobý přístup ke korytu).

Pro nás voliče je tedy Drobilova kauza jakýmsi lakmusovým papírkem – pokud zůstane bezbarvý, můžeme si být jisti, že se styl politiky jen tak nezmění. Pokud se zabarví, můžeme alespoň doufat v lepší zítřky ...

DOPLNĚNÍ: Asi 4 minuty po zveřejnění tohoto blogu Drobil oznámil, že podá demisi. Že by Nečas četl můj blog? :)