Unie a její zelený úděl
Tři roky jsem se ve svých rozborech a komentářích unijního dění věnoval převážně diskusi o budoucnosti EU-27 (též proces reflexe či cesta do Sibiu), která byla zahájena po britském referendu a skončila na přelomu jara a léta 2019. Posledním rozloučením s tímto tématem byl stručný shrnující článek v letním Newsletteru IVK. Pro zvláště zainteresované čtenáře jsem pak tuto látku zevrubně zpracoval v knize, která by se výhledově měla objevit na pultech.
Naděje na zásadní reformu Unie během uvedeného období postupně vadly, až nakonec zcela zašly. V úplnosti byl zachován kurz více Unie – více doleva. Pro zahleděnost do tohoto neblahého vývoje v jeho souhrnu jsme možná nevěnovali dostatečnou pozornost některým dílčím okruhům, z nichž jeden se v samém závěru rasantně vyšvihl na scénu a opanoval ji. Mám na mysli boj proti změně klimatu.
Nová vlna alarmistického třeštění
Svou „klimatickou politiku“ Unie předurčila už v samém začátku brexitové diskuse, když 5. října 2016 ratifikovala Pařížskou dohodu o změně klimatu (2015). Smluvními stranami se postupně staly také všechny členské státy; ČR jako poslední z nich v listopadu 2017.
Unie jako svůj příspěvek v rámci plnění dohody přijala závazný cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990 (o kterém rozhodla Evropská rada už v říjnu 2014).
Drakonický závazek byl dán a mohlo se zdát, že v rámci diskuse unijních špiček o základním směřování EU-27 bylo téma pro tuto chvíli vyčerpáno. Tento dojem byl jen povzbuzen tím, když Bratislavské prohlášení a plán ze září 2016 o klimatu zcela mlčely a když Římské prohlášení z března 2017 se jej dotklo jen okrajově (s tím, že Unie má prosazovat „konstruktivní celosvětovou politiku v oblasti klimatu“).
V roce 2018 ovšem nastal zvrat, když se na celém Západě vzedmula – bez jakékoli zjevné příčiny ve vývoji klimatu nebo ve vědeckých objevech – nová vlna klimatického alarmismu. Nastala – vypůjčím-li si slova Jiřího Weigla – „exaltovaná hysterie, jejímž symbolem je švédská školačka Greta Thunbergová“. Jedna neuvěřitelná zpráva začala překonávat druhou. Prostor kolem nás se ponořil do surrealistické změti výkřiků o uhlíkové stopě, nerození dětí, nelétání letadlem, nejedení hovězího, klimatickém žalu, nebo pátcích pro budoucnost.
Závazek ohledně roku 2030 najednou začal být nedostatečný a různí aktéři se začali předhánět v návrzích, kam jej dále posunout. V červnu 2018 takto komisař pro klimatickou akci a energetiku Miguel Arias Canete prohlásil, že Unie by měla usilovat o navýšení cíle na úroveň mírně nad 45 %. Evropský parlament v březnu 2019 v rezoluci o změně klimatu požadoval již dokonce dosažení prahu 55 %.
Zároveň se stále častěji začal skloňovat pojem tzv. klimatické či uhlíkové neutrality. Tento koncept předpokládá, že emise skleníkových plynů jsou sníženy téměř k nule, přičemž veškeré zbývající jsou vyváženy projekty, které je pomohou vstřebat. Jako termín, v němž by mělo být tohoto cíle dosaženo, byl nejčastěji uváděn rok 2050.
Komise se přihlásila k vizi dosažení klimatické neutrality do poloviny století ve sdělení Čistá planeta pro všechny. Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky z konce listopadu 2018. Tentýž požadavek pak vznesl Evropský parlament v uvedené rezoluci z března 2019. Před summitem v Sibiu myšlenku podpořilo osm členských států a další se k nim postupně přidávaly.
Klimatická neutralita potvrzena jako cíl
Rozhodující chvíle klimatické neutrality přišla na summitu v červnu 2019, kde měl být završen proces reflexe přijetím nové strategické agendy, tj. dokumentu, jímž Evropská rada vytyčuje obecné směry a priority činnosti Unie pro daný institucionální cyklus. Zároveň zde měly být přijaty závěry Evropské rady o změně klimatu.
Při značné převaze alarmistů se diskuse už nevedla ani tak o zakotvení samotného cíle klimatické neutrality, jako o termínu. Nešlo už tedy o to, jestli vůbec, ale kdy (!).
Ve strategické agendě tak byl vymezen prioritní okruh budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy, v němž se mimo jiné uvádí, že „EU může a musí jít příkladem tím, že provede důkladnou transformaci svého hospodářství a společnosti v zájmu dosažení neutrality z hlediska klimatu“.
V závěrech o klimatu byl stanoven cíl zajistit „přechod ke klimaticky neutrální EU […], který zachová evropskou konkurenceschopnost, bude spravedlivý a sociálně vyvážený, zohlední vnitrostátní situaci členských států a bude respektovat jejich právo na určení vlastní skladby zdrojů energie, přičemž bude vycházet z již dohodnutých opatření pro dosažení cíle snížení emisí do roku 2030“.
Včlenění termínu 2050 se bránily především Polsko, Česká republika, Maďarsko a Estonsko, a do závěrů ani do strategické agendy se tak nedostal. Alarmistické státy si nicméně vyžádaly, aby do závěrů byla zapracována poznámka pod čarou, která uvádí: „Dle velké většiny členských států musí být neutrality z hlediska změny klimatu dosaženo do roku 2050.“
Zelený úděl
Environmentalistickou strunu ještě více rozezvučela nastupující předsedkyně Komise von der Leyenová. Ta ve svém kandidátském projevu v Evropském parlamentu 16. července 2019 uvedla: „Chci, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním kontinentem na světě, který bude klimaticky neutrální. Aby se to podařilo, musíme společně podniknout odvážné kroky. Náš současný cíl snížit emise do roku 2030 o 40 % nestačí.“ Musíme jít dále. Musíme usilovat o víc: o 50 %, ne-li o 55 %. Aby se tak stalo, předloží prý v prvních 100 dnech ve své funkci návrh unijního předpisu o klimatu, „díky němuž se cíl pro rok 2050 stane právně závazným“. Tento akt označila jako Zelený úděl pro Evropu[1] (angl. Green Deal for Europe, fr. pacte vert pour l’Europe)..
Dodala: „Bude to znamenat změnu. Přispět bude muset každý z nás, každé odvětví, od letectví až po námořní dopravu. Jeden každý z nás bude muset změnit způsob, jak cestuje a žije. Emise musí stát tolik, aby to změnilo naše chování.“
V souběžně předloženém materiálu Politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024) – „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“ von der Leyenová zdůraznila: „Stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě je největší výzvou a příležitostí naší doby.“ Poznamenala také: „Inspiruje mě vášeň, přesvědčení a energie milionů mladých lidí, jejichž hlasy jsou slyšet v našich ulicích i v našich srdcích. Zasazují se o svoji budoucnost a je povinností naší generace přinést jim výsledky.“
Nové hlavní téma
Environmentalismus – a v jeho rámci zvláště boj proti změně klimatu – byl už dávno jedním ze základních ideologických pilířů EU. To, co se děje v posledních měsících, kdy bylo vystavěno na piedestal zlaté tele klimatické neutrality a kýčovitá ikona školačky Gréty, ovšem překonává všechny hranice.
Zdá se, že v nejbližší době půjde o nejpřednější ze všech témat. Jestliže jsem považoval před několika lety za potřebné zaměřit se přednostně na migrační krizi a v uplynulých měsících na reakci Unie na brexit, z posledních událostí vyvozuji, že nyní nastává čas přesunout pozornost tímto směrem. .
___________________________________________
[1] Též překládáno jako Zelená dohoda pro Evropu.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (97)
Draghi předložil zprávu o konkurenceschopnosti. Komise možná navrhne přiškrcení plateb z unijních fondů pro Slovensko. Budeme mít vedle emisních povolenek ještě přírodní kredity?
Tomáš Břicháček
EU a marná honba za konkurenceschopností
EU se ke konkurenceschopnosti ani neproreguluje, ani neprodotuje, nekoupí si ji na dluh, ani ji nepřivolá zaříkáváním.
Tomáš Břicháček
Hladový tygr
Pokračování románu Až dozrají kdoule, který se odehrává v daleké budoucnosti. Tentokrát kapitola 6 obraz 4. Tentokrát o mladém Demirelovi v Praze.
Tomáš Břicháček
Bayraktarova logistika
Pokračování románu Až dozrají kdoule, který se odehrává v daleké budoucnosti. Tentokrát kapitola 6 obraz 3. Něco málo o životním přístupu Demirelova šéfa Rüzgara Bayraktara.
Tomáš Břicháček
Azřiny slzy
Pokračování románu Až dozrají kdoule, který se odehrává v daleké budoucnosti. Tentokrát kapitola 6 obraz 2. Jak si Azra Demirelová zvykala v Praze.
Další články autora |
Tisíce lidí v Opavě opouští domovy. Voda odřízla i sever Olomouckého kraje
Sledujeme online Velká část Česka čelí kvůli extrémním srážkám záplavám. Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásily...
Druhý den povodní: voda řádila v 11 krajích, lidé prchali, katastrofa na Jesenicku
Velká voda v neděli zasáhla většinu Česka. Nejhorší situace byla na Jesenicku, řeka tam smetla domy...
Extrémní deště, silný vítr, na jihu Čech až stoletá voda. Řeky začaly stoupat
Sledujeme online Meteorologové v novém modelu potvrdili vysoké srážkové úhrny na českém území v nejbližších třech...
V Praze se srazily vlaky, zraněno 35 lidí. Strojvůdce byl opilý, druhý v zácviku
V pražské Libni se ve středu ráno srazily dva osobní vlaky. To si vyžádalo 35 zraněných, nikdo však...
Zpřesněná výstraha: naprší až 250 mm, v Jeseníkách i víc. Upouštějí se přehrady
Meteorologové upravili výstrahu před extrémními srážkami. Platí od čtvrtka minimálně do neděle....
Formování koalic s ANO v krajích bude po kritice povodní těžší, míní Kupka
Koaliční vyjednávání budou po „neurvalé“ kritice vládních kroků po povodních ze strany opozičního...
Dejme hasičům a policistům zvláštní odměny za povodně, navrhuje Rakušan
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl vládě, aby za pomoc při povodních mimořádné odměnila...
Děláte si z povodní PR. Mezi Peckovou a Helebrantem to v debatě hodně vřelo
Lídři kandidátek do krajských voleb ve Středočeském kraji debatovali v České televizi o povodních,...
Slova našeho kandidáta o povodních byla stupidní, uznala Konečná
Kandidát Stačilo! Jan Skalický, který ve videu na Facebooku napadl vládu, že doporučeními na...
Čas pro sebe v centru ToWell: Soutěžíme o 5 poukazů v hodnotě 5 499 Kč
Toužíte po dokonalé pleti a chvíli relaxace? Zapojte se do naší soutěže a vyhrajte luxusní kosmetické ošetření v estetickém centru ToWell. Pět...
- Počet článků 353
- Celková karma 12,23
- Průměrná čtenost 1183x