Tento týden v EU (6)
Komisařka Věra Jourová vystoupila v pondělí (11. 10.) na konferenci Forum 2000 v Praze. Prohlásila zde mimo jiné, že tři velké paralelní procesy – zelená transformace, digitální transformace a pokoronavirová obnova – změní život každého občana v EU. Komentovala také výsledky českých voleb, přičemž vyjádřila uspokojení nad tím, že komunisté neuspěli a že „extremisté“ neboli „samozvaní patrioti“ nezískali více než dříve, a to navzdory kampani, která prý podněcovala v lidech strach a nenávist. Přeje České republice reprezentaci, která zachová „prozápadní“ orientaci. Pohrozila směrem k Polsku, že bude třeba reagovat na rozhodnutí tamního ústavního soudu z minulého týdne (viz předchozí díl), jinak Unie začne kolabovat.
V pondělí bylo také uveřejněno 20 námětů ohledně budoucnosti Unie, vzešlých z akce European Youth Event 2021, jež se konala minulý týden (8.–9. 10.) ve Štrasburku. Myšlenky jsou to nepřekvapivě vyhraněně levicové, zelené a federalistické. Uvědomělá unijní mládež žádá mimo jiné vytvoření evropské federace, jednotný daňový systém, společnou úpravu recyklace odpadu, přeshraniční kandidátky pro volby do Evropského parlamentu či lepší péči o sexuální menšiny a o žadatele o azyl. Návrhy budou představeny na nadcházejícím plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy (22.–23. 10.).
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve stejný den informovalo o chystaném spojenectví Francie, ČR a dalších členských států ve prospěch využívání jaderné energetiky v kontextu „zelené transformace“. Původně byla z dalších zemí oznámena účast Bulharska, Finska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Později během týdne média spekulovala o tom, že skupina se možná rozroste o Estonsko.
V úterý (12. 10.) Komise emitovala první várku tzv. zelených dluhopisů, a to za 12 miliard eur. O těchto zvláštních cenných papírech, u kterých platí, že výnos by měl být přidělen na boj proti změnám klimatu a jiné ekologické projekty, již zde byla řeč. Připomeňme, že do konce roku 2026 Komise plánuje vydat takové dluhopisy v hodnotě až 250 miliard eur a chce jimi pokrýt 30 % objemu fondu obnovy.
Od úterka po následujících čtrnáct dnů mohou uchazeči z řad mládeže ve věku 18 až 20 let podávat přihlášky do dalšího kola soutěže DiscoverEU. Komise v něm vybere 60 000 osob, kterým rozdá časové jízdenky na cestování po celé Unii, a to převážně na železnici. Smyslem akce má být dát mladým lidem „příležitost cestovat po Evropě a objevovat krásu její krajiny, měst i venkova“, přičemž během cesty se prý budou moci setkávat s podobně smýšlejícími mladými lidmi, získají větší nezávislost a sebedůvěru a lépe poznají pocit evropské identity.
Ve středu (13. 10.) Komise předložila sdělení, v němž reaguje na současnou krizi kolem vysokých cen energií. Ve sdělení jsou nastíněna různá převážně krátkodobá a střednědobá opatření, která mohou být přijata na úrovni EU či členských států, a která by měla pomoci zmírnit bezprostřední dopad nárůstu cen. Prioritou by měla být cílená opatření, která mohou rychle zmírnit dopad růstu cen na zranitelné skupiny a malé podniky. Mezi nabízenými vnitrostátními opatřeními figuruje finanční podpora pro domácnosti, státní podpora pro podniky či zacílená snížení daní. Pokud jde o činnost na unijní úrovni, v dlouhodobější perspektivě Komise uvažuje o možnosti společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Naopak třeba se zastropováním cen emisních povolenek či s reformou trhu s elektřinou, jak požadovaly některé země, Komise nepočítá. Mezi náměty celkově není překvapivého a nic světoborného. Brusel si stojí za tím, že nejlepší pojistkou proti cenovým otřesům, které by mohly nastat v budoucnu, je přechod na obnovitelné zdroje energie.
Téhož dne byla také uvedena strategie EU pro oblast Arktidy, kterou vypracovali společně vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise. Jde prý o „koncepci větší angažovanosti EU v zájmu mírové, udržitelné a prosperující Arktidy“. Dokument začíná slovy „Evropská unie … je v Arktidě. Jako geopolitická mocnost má EU strategické a každodenní zájmy jak v evropské Arktidě, tak v širším arktickém regionu.“ Avizováno je otevření kanceláře Komise v Grónsku a vyčlenění financí na „zelenou transformaci“ regionu. Dále se zde vyzývá k tomu, aby v Arktidě nedocházelo k těžbě ropy, uhlí a zemního plynu.
V předminulém díle jsme mluvili o tom, jak Evropský parlament vyslal delegaci do Maďarska, aby tam zkoumala stav právního státu. Tento týden (13.–15. 10.) se uskutečnila podobná výprava do Slovinska. Europoslanci zde měli zkoumat také svobodu médií a boj proti korupci. Předseda vlády Janez Janša ovšem delegaci odmítl přijmout a na Twitteru se uštěpačně zeptal: „Kdo jste? Kolikrát jste navštívili německou kancléřku, nizozemského předsedu vlády nebo francouzského prezidenta? Mimochodem bylo to v Nizozemsku, kde byl v EU naposledy zabit novinář.“ Vznikla kolem toho ostrá výměna názorů, kde slovinský premiér rovněž poznamenal, že Slovinsko není žádná kolonie. V každém případě Janša se profiluje jako sebevědomý politik, který nepluje s proudem, jak ostatně nedávno ukázal i jeho velmi povedený rozhovor pro Euronews.
Od pátku do neděle (15.–17. 10.) proběhne v Evropském parlamentu ve Štrasburku zasedání čtvrtého panelu evropských občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Jeho tématem je EU ve světě a migrace. Tím bude zakončen blok prvních zasedání. Během listopadu se panely postupně sejdou podruhé, tentokrát jen na dálku pomocí videokonference. (Občanským panelům se věnuji blíže v předchozích dílech a hlavně v článku Unijní demokracie naruby).
Tomáš Břicháček
Týden v EU (75)
Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.
Tomáš Břicháček
Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální
V Evropském parlamentu vzniká návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (74)
Projekt digitálního eura se posouvá do další fáze. Komise předložila pracovní program na rok 2024. Evropská rada projednávala situaci na blízkém Východě. Sacharovova cena míří do Íránu. Několik stovek unijních úředníků protestuje.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (73)
Téměř všechny návrhy z greendealového balíčku Fit for 55 již byly přijaty. EU bude nadále spolupracovat s Palestinci. Mezi evropskými městy je 10 zvláště uvědomělých klimatických úderníků. Olivér Várhelyi má další vroubek.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (72)
Prezident Pavel je pro omezení jednomyslného hlasování v Radě. Uhlíkové clo vstoupilo do první fáze. Komise začala prošetřovat nízké ceny čínských elektromobilů. V Granadě začala diskuse o příští strategické agendě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 341
- Celková karma 14,74
- Průměrná čtenost 1230x