Týden v EU (74)

Projekt digitálního eura se posouvá do další fáze. Komise předložila pracovní program na rok 2024. Evropská rada projednávala situaci na blízkém Východě. Sacharovova cena míří do Íránu. Několik stovek unijních úředníků protestuje.

Pondělí 16. října 2023

Rada schválila obecný vyjednávací postoj EU pro účely nadcházející výroční konference OSN o změně klimatu (COP28), která se bude konat od 30. listopadu do 12. prosince v Dubaji. Unie bude burcovat za zvýšení celosvětových ambic ve snižování emisí, za odstavování fosilních paliv a dále mimo jiné za navýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů. O tom, že na loňské konferenci Brusel s podobnou pozicí příliš nezabodoval, jsem psal v článku Se Zeleným údělem jako kůl v plotě.

EU spustila letecký most s humanitární pomocí pro civilisty v pásmu Gazy.

Úterý 17. října

Formou videokonference proběhlo mimořádné zasedání Evropské rady k situaci na blízkém Východě. Lídři uctili minutou ticha oběti v Izraeli, Palestině i v Evropě. Hlavní sdělení summitu bylo podle vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella toto: „Izrael má právo na obranu, ale tato obrana musí být v souladu s mezinárodním právem a humanitárním právem – protože i válka se řídí podle svých zákonů.“

Komise přijala svůj pracovní program na rok 2024. Poměrně vtipné je, že klíčovou prioritou má být omezování administrativní zátěže pro podnikatele. To vše v době, kdy se Zeleným údělem (a konkrétně třeba s uhlíkovým clem, směrnicí o podávání zpráv o udržitelnosti podniků nebo s chystanou směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti) a s dalšími novinkami typu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních mají podnikatelé o zábavu postaráno.

Středa 18. října

Evropská centrální banka rozhodla, že projekt digitálního eura posune dále. Po proběhlém dvouletém výzkumu této problematiky má 1. listopadu začít přípravná fáze. Ta má vytvořit podmínky pro případné spuštění této měny.

Komise navrhla rozšíření možností pro pozastavení bezvízového styku. Pozměněná úprava by měla mimo jiné rozšířit důvody pro pozastavení bezvízového styku a prodloužit dobu trvání stávajícího postupu.

Čtvrtek 19. října

Evropský parlament udělil letošní Sacharovovu ceny za svobodu myšlení posmrtně íránské Kurdce Jině Mahse Aminiové a hnutí Žena, život, svoboda. EP uděluje tuto cenu každoročně jednotlivcům nebo organizacím zasazujícím se o ochranu lidských práv a základních občanských svobod. 

Europoslanci také přijali rezoluci k situaci v Izraeli a Palestině. Odsoudil v ní teroristické útoky Hamásu, uznal právo Izraele na sebeobranu podle mezinárodního práva a zároveň vyjádřil velké znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy. 

Španělské předsednictví rozhodlo o aktivaci krizového mechanismu EU (IPCR) v souvislosti se situací na blízkém Východě. Tento mechanismus má sloužit k rychlému a koordinovanému rozhodovacímu postup na politické úrovni EU v případě krizí či katastrof.

Komise schválila akvizici farmaceutické společnosti Seagen ze strany společnosti Pfizer, které prý nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru.

Pátek 20. října

Rada přijala závěry na téma posilování digitálních kompetencí pro ochranu a prosazování základních práv v digitálním věku. Po nedávném meziinstitucionálním Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu jde o další bizarní slohové cvičení mudrující o občanovi v éře digitalizace. Ducha textu vyjadřuje už první bod, který praví, že „digitální transformace musí přispívat k dosažení rovnosti, jakož i ke spravedlivé a inkluzivní společnosti v EU“. Velká pozornost je věnována také boji proti dezinformacím a nenávistným projevům. (Rada vyjadřuje znepokojení nad šířením dezinformací, které prý „narušuje důvěru v instituce a sdělovací prostředky, omezuje právo každého na přístup k ověřeným informacím a jeho schopnost přijímat informovaná rozhodnutí, což znesnadňuje demokratické procesy a přispívá k polarizaci společnosti“. Je prý také třeba, „aby každý porozuměl dopadu nenávistných verbálních projevů na jednotlivce a společnost a nenávistné verbální projevy rozpoznal a nahlašoval“.)

Server Euractiv.com informoval o protestním dopisu adresovaném Ursule von der Leyenové, který podepsalo asi 850 úředníků EU. Úředníci prý kritizují – podle jejich mínění – příliš proizralelský postoj Komise v současném konfliktu na blízkém Východě.