Tento týden v EU (5)

Velmi pestrý týden přinesl mj. odvážné rozhodnutí polského ústavního soudu, summit EU-Západní Balkán, přijetí pozice EU na klimatický summit v Glasgow nebo apel europoslanců na snížení rychlosti v obytných zónách na max. 30 km/h.

V úterý (5. 10.) Komise představila historicky první strategii EU pro boj proti antisemitismu a pro podporu židovského života. Dokument s výhledem do roku 2030 nastiňuje opatření zaměřená na prevenci a potírání všech forem antisemitismu, na ochranu a rozvoj židovského života v EU a na vzdělávání, výzkum a památku obětí holokaustu. Vedle toho Komise předpokládá, že Unie se bude věnovat této problematice i ve své vnější činnosti.

V úterní večer proběhlo ve slovinském Brdu pri Kranju neformální zasedání Evropské rady. Vedoucí představitelé členských států bez jakéhokoli významného výsledku přežvykovali téma role EU ve světě a její strategické autonomie, a to mimo jiné ve světle nového bezpečnostního partnerství USA, Velké Británie a Austrálie (AUKUS). Následující den (6. 10.) jednání pokračovalo v podobě jednoho z dalších summitů EU-Západní Balkán, tj. setkání s věčnými jihovýchodními čekateli na členství v Unii. Vůdcům Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Severní Makedonie a Kosova se opět dostalo jen trochu hezky znějících slov a příslibu spolupráce a financí, aniž by se proces přistoupení nějak posunul. 

Ve středu (6. 10.) Rada EU ve složení pro otázky životního prostředí schválila pozici EU na nadcházející zasedání smluvních stran Pařížské klimatické dohody v Glasgow (31. 10. – 12. 11. 2021). Unie bude naléhat na svoje protějšky, aby přijaly ambicióznější závazky, protože ty dosavadní prý k dosažení cílů Dohody zdaleka nestačí. Bude také burcovat k větší mobilizaci financí pro klimatickou akci. 

Téhož dne Evropský parlament přijal rezoluci o bezpečnosti silničního provozu, ve které se zabývá způsoby snížení počtu obětí dopravních nehod. Podle představ europoslanců by se do roku 2030 měl počet úmrtí a vážných zranění v dopravě snížit o 50 % a do roku 2050 by měl být počet takových tragédií téměř nulový. Pomoci by mělo třeba omezení nejvyšší dovolené rychlosti v obytných oblastech a oblastech s vysokým počtem cyklistů a chodců na 30 km/h. Podporován by měl přechod na aktivní druhy dopravy, jako je chůze a jízda na kole, a na udržitelné druhy veřejné dopravy, což jsou prý důležité nástroje ke snížení nebezpečí v silnicích. Měla by být vytvořena unijní agentura pro silniční dopravu, která by podporovala udržitelnou, bezpečnou a inteligentní silniční dopravu. 

Plénum Evropského parlamentu také živě diskutovalo o krizi kolem cen energie. V této diskusi zazářil náš europoslanec Alexandr Vondra, který prohlásil: „Zcela rozumím tomu, proč mé kolegy z levice rostoucí ceny energií tak děsí. Její snění o bezuhlíkové budoucnosti se jí vymyká z rukou. Bohužel toto je jen zahřívací kolo. Pokud projde balík Fit for 55, teprve pak nás čeká skutečné peklo a bída pro všechny. Při snaze hasit domnělý požár planety může být zažehnut požár sociálních nepokojů, který diskredituje zelenou agendu a rozvrátí EU. Zastavme to, dokud je čas. V opačném případě nás čekají žluté vesty v celé Evropě.“ 

Středa přinesla rovněž další z řady rozhodnutí Soudního dvora EU, které se týkají polské justice. V rozsudku, který padl v jednom řízení o předběžné otázce, SDEU konstatoval, že přeložení soudce bez jeho souhlasu k jinému soudu nebo z jednoho oddělení téhož soudu do druhého může narušit zásady neodvolatelnosti a nezávislosti soudců.

Ve čtvrtek (7. 10.) byl v Radě završen legislativní proces ohledně nové směrnice o modré kartě, která má nahradit stávající úpravu legálního přistěhovalectví v případě vysoce kvalifikovaných pracovníků. Podmínky pro přijímání cizích pracovníků mají být „inkluzivnější“, mají zlepšit přístup držitelů modré karty na pracovní trh, mají usnadňovat jejich mobilitu v rámci EU a spojování rodin.

Ve stejný den Komise představila výsledky v pořadí šestého hodnocení fungování Kodexu chování proti nenávistným projevům online. Tomuto nástroji, který Komise iniciovala a dojednala s velkými poskytovateli digitálních služeb v roce 2016, jsem se věnoval v článku Bruselský náhubek kritikům migrace. Komise tentokrát není zrovna nadšená, například proto, že IT společnosti prý mažou závadné příspěvky oproti předchozímu roku příliš pomalu. Naděje proto upíná k chystanému právnímu předpisu Digital Services Act.

Čtvrtek přinesl rovněž zásadní rozhodnutí polského ústavního soudu. Polsko jako dlouhodobý otloukánek bruselských her s kartou právního státu (počátkům tohoto sporu jsem se věnoval v lednu 2016 v článku Polsko na bruselském pranýři) ukázalo, že si nenechá vše líbit. Trybunał Konstytucyjny potvrdil prvenství polské ústavy a odmítl takový výklad unijního práva a takový přístup unijních institucí, který vede k tomu, že unijní orgány působí mimo meze pravomocí svěřených Polskou republikou v zakládacích smlouvách a k tomu, že Polská republika nemůže fungovat jako suverénní a demokratický stát.

Během týdne měla veřejnost příležitost hlasovat pro různé soutěžní příspěvky v projektu Youth Climate Pact Challenge. V této akci, pořádané při Evropském klimatickém paktu, se utkávají o přízeň diváků angažovaní mládežníci se svými videy, která propagují klimatickou akci. Disciplíny byly čtyři. Jejich vítězové budou moci představit svoje nápady místopředsedovi Komise Fransu Timmermansovi, tedy muži číslo 1 Zeleného údělu.