Tento týden v EU (4)

V dalším dílu aktualit z EU bude řeč mimo jiné o tom, že Komise při řešení krize s cenami energií spoléhá na OZE, o výpravě europoslanců do Maďarska nebo o snahách Bruselu o oživení diskuse o migračním paktu.

V úterý (28. 9.) Komise vyplatila České republice 915 milionů eur (asi 23 mld. Kč) jako předběžnou platbu v rámci prostředků, které máme dostat z tzv. fondu obnovy. Připomeňme, že podle národního plánu obnovy má ČR v letech 2021–2026 získat něco přes 7 miliard eur, tedy necelých 180 miliard korun. O problematičnosti tohoto příspěvku jsme se zmiňovali v prvním dílu aktualit.

Téhož dne byla také zahájena veřejná konzultace k problematice revize právních předpisů EU týkajících se léčivých přípravků. Reforma farmaceutických předpisů je prý klíčovým prvkem silné „evropské zdravotní unie“. Svoje obecné záměry v této oblasti Komise představila před necelým rokem v dokumentu Farmaceutická strategie pro Evropu.

Ve středu (29. 9.) vysoký úředník Komise Lukasz Kolinski na online konferenci lobbistické organizace Eurelectric prohlásil, že řešením současné krize se vzrůstajícími cenami energií je jedině zrychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Je prý třeba investovat do větrné a solární energie, aby tyto častěji udávaly cenu. Současná situace prý jen potvrzuje, že je třeba zbavit se závislosti na fosilních palivech co nejdříve. 

Téhož dne Komise předložila Zprávu o migraci a azylu, kterou připravila hlavně k připomenutí prvního výročí představení paktu o migraci a azylu. Tento sporný balíček opatření měl vlít novou krev do žil diskusi o reformě unijní azylové a migrační politiky, která se od roku 2016 příliš neposunula, zatím však ani on nezaznamenal větší úspěchy. Sama zpráva shrnuje aktuální situaci na poli migrace a stav projednávání příslušných legislativních návrhů.  Komise zároveň předložila obnovený akční plán EU proti pašování migrantů a sdělení o uplatňování směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům.

Sedmičlenná delegace Evropského parlamentu pobývala od středy do pátku (29. 9. – 1. 10.) v Maďarsku a zkoumala tam stav právního státu. Europoslanci měli na programu setkání s vládními představiteli, opozičními politiky, novináři, akademiky, soudci a nevládními organizacemi. Mimochodem v polovině září uplynuly tři roky od chvíle, kdy Evropský parlament velkou většinou rozhodl, že zahájí proti Maďarsku mimořádný postup podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii (k tomu blíže v článku Šikanované Maďarsko si zaslouží naši podporu).

V předchozích dvou týdnech se v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku postupně sešly dva ze čtyř panelů evropských občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy (o nich blíže v předchozích dílech a v článku Unijní demokracie naruby). Tentokrát (1.– 3. 10.) bude zasedat panel č. 3, který se věnuje tématům změna klimatu, životní prostředí, zdraví.