Tento týden v EU (2)

Co přinesl letošní projev o stavu Unie? Budeme platit daň z „nezdravých“ potravin? Co je Nový evropský Bauhaus? K čemu má sloužit úřad HERA? O tom a o dalších aktualitách v druhém dílu série „Tento týden v EU“.

V druhém dílu týdenních aktualit z prostředí politiky a práva EU bude řeč mimo jiné o představách europoslanců o prosazování zdravého jídelníčku, o (ne)zrušení letního času, o výročním projevu o stavu Unie, o Novém evropském Bauhausu a o úřadu HERA.

Začátkem týdne média přinesla informace o tom, jaký postoj zaujaly dva příslušné výbory Evropského parlamentu k iniciativě Farm to Fork strategy (česky překládáno jako strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“). Jde o jednu ze složek Zeleného údělu, která se týká zemědělství a zejména potravinářství. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) ve své společné zprávě přijaté 10. září opepřily (už tak problematický) koncept Komise řadou radikálních požadavků. Europoslanci volají po větší udržitelnosti ve všech fázích potravinového řetězce, do čehož musejí být zapojeni zemědělci i spotřebitelé. Má nastat posun ke „zdravější” výživě – mimo jiné směrem k omezení konzumace masa a některých průmyslově zpracovaných potravin. Mezi pozměňujícími návrhy figuruje například stanovení limitů pro obsah soli, cukru a tuku v potravinářských výrobcích nebo daň „sustainable food tax”, která by vycházela na zdravotní prospěšnosti a environmentální stopy jídel. Zpráva bude výhledově k dohledání zde.

V pondělí (13. 9.) naše vláda přijala nařízení o zavedení letního času v letech 2022 až 2026. Nejde ovšem o její vlastní rozhodnutí, ale toliko o provedení příslušné směrnice EU. Připomnělo nám to neradostnou skutečnost, že zdánlivě jednoduchý návrh na zrušení letního času v EU, předložený Komisí již před třemi lety, narazil na rozdílné názory různých členských států i Evropského parlamentu a vyjednávání uvízla na mrtvém bodě. Je to trochu úsměvné v tom smyslu, že šlo o jediný příklad situace, kdy Komise chtěla v době diskuse o budoucnosti pobrexitové EU ukázat, že Unie se někde dokáže z již získaných pozic stáhnout, přičemž Juncker odkazoval na princip subsidiarity. (Ne, že by to úplně sedělo, protože nahradíme-li celounijní příkaz letního času celounijním zákazem letního času, stále zde máme unijní úpravu letního času a z hlediska subsidiarity se nic nemění.)

V úterý (14. 9.) Unie oslavila nadcházející mezinárodní den demokracie (možná jste ani nevěděli, že OSN takový den v roce 2007 vyhlásila a že připadá na 15. září) společným prohlášením komisařů Josepa Borrella a Dubravky Šuicové. Zdůrazňují v něm, že i v těchto časech plných výzev „EU zůstane neochvějným a otevřeným zastáncem demokracie, lidských práv a právního státu všude ve světě i uvnitř EU“ a odkazují na Evropský akční plán pro demokracii, který Komise představila koncem minulého roku.

Ve středu (15. 9.) předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová pronesla v Evropském parlamentu výroční projev o stavu Unie, tentokrát s podtitulem „Posilujeme ducha naší unie“. Přes různá poetická vyjádření patřilo letošní poselství k těm méně výrazným. Předsedkyně se v úvodu obšírně věnovala Covidu a hlavně chválila postup Bruselu při obstarávání vakcín. Dále hovořila mimo jiné o Zeleném údělu, obraně, migrační politice a ochraně právního státu. Avizovala, že Komise předloží návrh evropského aktu o čipech, který by měl vytvořit „nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby“. Projevu se podrobněji věnuji v samostatném článku.

Téhož dne Komise předložila sdělení o Novém evropském Bauhausu (NEB). Jde o již probíhající projekt, který má zapojit architekty, designery i umělce do služeb Zeleného údělu a má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr. Ursula von der Leyenová v této souvislosti  dříve uvedla, že Zelený úděl nemá být jen environmentální nebo ekonomický projekt, ale také „nový kulturní projekt pro Evropu“. Díky NEB má být vytvořen nový životní styl, který propojují udržitelnost s kvalitním designem, bude méně náročný na uhlík a bude inkluzivní a cenově dostupný pro všechny. Základní koncepce NEB byla představena už v druhé polovině loňského roku a projekt byl spuštěn letos v lednu. Nové sdělení mu dodává pevnější obrysy, a to včetně problematiky financování.

Jinou středeční událostí bylo předložení návrhu programu Cesta k digitální dekádě, který je další iniciativou v rámci tolik vyzdvihované „digitální transformace“. Tentokrát má jít zejména o stanovení konkrétních měřitelných cílů s výhledem do roku 2030 a o nastavení procesu sledování jejich plnění. Cíle se týkají čtyř oblastí: digitálních dovedností, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb. V uvedeném horizontu má být dosaženo např. toho, že nejméně 80 % lidí ve věku 16–74 let bude mít alespoň základní digitální dovednosti, že v odvětví informačních a komunikačních technologií bude zaměstnáno alespoň 20 milionů lidí, že 100 %  obydlených oblastí bude pokryto sítí 5G nebo že všechny základní služby veřejných orgánů budou dostupné po internetu. Pokrok má být každoročně vyhodnocován a Komise bude vydávat výroční zprávy o stavu digitální dekády.

Ve čtvrtek (16. 9.) bylo oznámeno zřízení Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Půjde o zvláštní útvar v rámci Komise, jehož úkolem má být takovým krizovým situacím předcházet, odhalovat je a rychle na ně reagovat. Cestou k tomu má být shromažďování zpravodajských informací a budování kapacit pro reakci. V případě krizí má úřad zajistit vývoj, výrobu a distribuci léků, očkovacích látek a ochranných prostředků. HERA se má stát klíčovým pilířem „evropské zdravotní unie“. Dodal bych k tomu, že se nelze se ubránit dojmu, že jde o opožděnou přípravu na nynější pandemii, v okamžiku, kdy tato v podstatě končí (a ne tolik na nějakou budoucí, která, pokud vůbec přijde, bude velmi pravděpodobně dosti odlišná).

Aby toho nebylo málo, ve čtvrtek Komise vydala ještě Doporučení o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii. Dokument vyzývá mimo jiné k vytvoření nezávislých podpůrných služeb včetně linek pomoci, právního poradenství, psychologické podpory a ochranného ubytování pro novináře a další pracovníky médií, kteří čelí ohrožení. Volá také po zvýšené ochraně novinářů během demonstrací, po větší bezpečnosti na internetu a zvláštní podpoře pro ženy novinářky. Pokud jde o to, jak v Bruselu chápou význam slova „doporučení“, výmluvný je požadavek, aby členské státy podaly do 18 měsíců Komisi zprávu o opatřeních přijatých k provedení navržených opatření. 

Jak už jsme řekli v minulém dílu, ode dneška do neděle (17.–19. 9.) proběhne v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku první zasedání jednoho ze čtyř „panelů evropských občanů“ v rámci konference o budoucnosti Evropy. Panel 1 se má věnovat tématům a) silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost, b) mládež, sport, kultura a vzdělávání a c) digitální transformace. Tyto panely jsou vůbec pozoruhodná věc (ostatně jako celá konference): V každém zasedá 200 občanů vybraných na základě náhodného výběru ze všech členských států. Skladba účastníků má odrážet rozmanitost EU: zeměpisný původ, „gender“, věk, socioekonomické zázemí a dosažené vzdělání. V každém panelu je alespoň jedna žena a jeden muž z každého členského státu. Třetinu každého panelu tvoří mladí lidé ve věku 16–25 let. Diskusi bude možné sledovat na stránkách konference nebo Evropského parlamentu.