Ruská ženská příjmení

Čeština používá pro ženská příjmení – vedle jmen jako Janků, Martinů, Petrů atd. zpravidla koncovku –ová. Používání koncovky –ovová, je jedna z největších jazykových hloupostí co znám. Nevystihuje povahu ani ruského, ani českého jazyka a z hlediska praktického přístupu k transkripci jmen do češtiny jenom přidělává problémy.

Koncovka –ová se zpravidla přidává k mužskému jménu, například Novák, Nováková. Čeština se však chová pragmaticky a úsporně a v případě, že je to možné, využije ke tvorbě koncovky již část mužského příjmení: Nový, Nová a ne Novová !!!

 Řekněme, že v českém ženském biatlonovém týmu by byla rovněž Eva Romanová (ve skutečnosti naše bývalá fenomenální krasobruslařka). Na tabuli by se objevila 2 jména v latince v ustálené mezinárodní transkripci: Eva Romanova a Yana Romanova (skutečná současná biatlonistka Ruska). Náš komentátor by nám ovšem sděloval, že na trati je česká reprezentantka Eva Romanová a zástupkyně Ruska Jana Romanovová. To je přece nesmysl.

 České krasobruslení v současné době reprezentuje rodačka z ruského Kirova Elizaveta Ukolová. Pokud by se řízením osudu vrátila někdy do své rodné vlasti, začneme jí říkat Ukolovová? Doufám že ne.

 Ruská tenistka Pavljučenková a slovenská tenistka Cibulková mají shodná poslední čtyři písmena ve svých příjmeních. Tak proč proboha komplikovat náš jazyk o nesmyslné přidávání –ovová do již ta dost dlouhého jména ruské tenistky!

 Běžkařská kráska Tereza Johaugová, pokud by nepocházela z norského venkova, ale z ruského, říkali bychom ji Johaugovová? Ale proč?

 Tak si myslím, že je zbytečné komplikovat si život a že je lepší mluvit přirozeně. Pokud se objeví jméno Leonova, Markova, Makarova atd., bez ohledu na zemi, odkud pocházejí, celý svět je takto čte – a ony se takto skutečně jmenují, nevidím jediný důvod, proč nedělat totéž. Že se to zrovna ideálně shoduje s češtinou, je snad jenom dobře a ku prospěchu věci.