Řecko Alexise Tsiprase, naděje pro Evropu – reparace

Stále temnější mračna pozorujeme nad Evropou a je nemožné přes propagandistické žvásty o solidaritě a jednotné Evropě dohlédnout konce velmi neutěšené situace. Dravci se jako supi snášejí nad Řeckem, aby z něho pro sebe urvali co nejvíc. V čele Angela Merkelová a Wolfgang Schäuble, představitelé Německa, státu - jednoznačného vítěze dosavadní „evropské integrace“. Podle nich za utrpení řeckého lidu (8% řecké populace „péči“ fašistického Německa vůbec nepřežilo) není třeba zaplatit. Není třeba ani započíst vyčíslené pohledávky oproti stávajícímu dluhu! Kdyby se to udělalo, zjistilo by se, že ve skutečnosti Německo dluží Řecku (!!!), tak skandální to je. Je to boj novými, tentokrát ekonomickými prostředky o teritoria - a je to stále stejné. Vzpomínám si na Dederony (tak jsme jim tehdy říkali, Němci je dnes nazývají Ossi) a jejich říkanku z pohraničí, kam ve velkém přijížděli nakupovat. Dobře se přitom bavili, když si společně notovali „nejdřív je tu vyžereme, pak je znovu zabereme“. Tenkrát se to samozřejmě nerozmazávalo, protože to byli naši kamarádi. Angela Merkelová prohlásila, že si přeje, aby Řecko zůstalo součástí eurozony. Nedodává, že tím myslí Řecko v majetku nadnárodních korporací, kde německý kapitál má významný (zásadní) podíl. Takový byl cíl a záměr se splácením řeckých dluhů, který fungoval, než si Řekové zvolili Syrizu a Tsiprase.

Nevyváženost a bída zpravodajství české veřejnoprávní TV spočívá v záměrných lžích, vyplývajících ze zveřejňování polopravd, které v konečném důsledku ukazují realitu právě opačně, než jaká ve skutečnosti je. V tomto případě ČT24 zveřejní informaci, že Německo zaplatilo Řecku v šedesátých letech 115 milionů marek a staví  Německo do role oběti, po které někdo neprávem neustále něco chce. Skutečnou pravdu ČT záměrně  zamlčuje.

 Řecko vyčíslilo válečné škody na 14,644 miliard USD v cenách z roku 1938. Z této částky obdrželi Řekové na základě Pařížské reparační dohody z roku 1946 0,003 miliardy USD (!!!) a potom ještě 0,115 miliardy DEM ze šedesátých let. Toť vše. Co se tím „zamázlo“? 75 tisíc mrtvých vojáků a partyzánů, 30 tisíc popravených řeckých občanů, nejméně 60 tisíc vyhlazených Židů, žijících na území Řecka, 1.500 (!) vypálených vesnic, srovnaných se zemí, 300.000 (!!!) obětí hladomoru, který vypukl v Řecku v zimě 41/42, když jim Němci ukradli potraviny.

 Tím, co Němci doposud zaplatili, nevrátili ani ukradenou finanční rezervu z Řecké národní banky, výsměšně tehdy nazvanou „okupační půjčkou“ (Besatzungsanleihe). Kde je hodnota uloupených mincí? Více jak 37.000 kilogramů mincí !!! Byla zničena veškerá dopravní infrastruktura, více než milion obyvatel Řecka přišlo o své domy. Takto by se dalo o vztahu Němců k Řekům z doby nacismu pokračovat, o tom ovšem ČT mlčí, staví  Němce do role státu, který své závazky řádně a v plné výši zaplatil. Tomu říkám vyvážené zpravodajství.

 Jedno je jisté – Řekové, vedeni Alexisem Tsiprasem mají pravdu. Pokud se vyrovnají alespoň částečně křivdy z minulosti (zvěrstva německého nacismu nelze úplně vyrovnat nikdy), bude z Řecka rázem jeden z nejméně zadlužených států Evropy. Tak by se alespoň dočasně uklidnila situace.

 Přesto zásadní systémové chyby, na kterých je dnešní Evropa postavena, i tak na své řešení teprve čekají. I tady je ale Alexis Tsipras a Řecko velkou nadějí pro Evropu, pro nás pro všechny.