Žijeme ve strašlivé době. Hodnota lidského života v boji o moc není nic jiného než externalita, s jejíž ztrátou je nutné počítat při instalaci jediné, „správné demokracie“.
To, co se děje – a čemu podlehla i vláda, pravděpodobně pod tlakem, v důsledku mimořádného vypětí a obrovských problémů, spojených s aktuální epidemií - a pochopitelně opozice, která vytlouká politický kapitál za jakoukoliv cenu (lidský život má cenu tu nejmenší), je naprosto neuvěřitelné. Štvanice na člověka, který je centrální figurou v boji s hrozbou, jaká tu zřejmě za posledních 70 let nebyla.
Ta hysterie je vyvolána „novinářem“, který v honbě za ziskem udělá cokoliv, aby měl úspěch. Následná hysterie a štvanice, která nemá racio, se vymyká všemu a je vedena cíleně a systematicky veřejnoprávní televizí a samozřejmě opozicí, která může jít zase konečně Babišovi pořádně po krku.
(Dovoluji si vložit, že nejsem a nikdy jsem nebyl voličem Andreje Babiše)
Fakta jsou naprosto zřejmá. Roman Prymula odjel na pracovní schůzku, tedy do práce, přesně v intencích vyjímky, jakou mu dovolují současné omezující předpisy. Tu schůzku si nevymyslel, požádal ho o ní předseda nejsilnějšího klubu poslanecké sněmovny. Pokud by se konala pracovní schůzka na ministerstvu, odjeli by na pracovní schůzku zbylí dva aktéři.
Oni se nescházeli proto, aby spolu chlastali po pracovní době, oni řešili naprosto zásadní problémy této republiky, které mají téměř existenční dopad pro nás pro všechny. Uzavřené prostory uzavřené restaurace tedy neměly povahu jakési „otevřené putiky“, která je významných zdrojem přenášení viru, ale jednacího sálu pro pracovní schůzku.
Není žádný zákaz vstupu do uzavřených prostor restaurací.
Aktéři schůzky podle vlastních slov pili kávu a tonic. Pokud by se schůzka konala na ministerstvu, pili by nepochybně kávu a tonic. Co je na tom divného?
Z fotografií z Blesku je zcela zřejmé, že se restaurace nachází na opuštěném místě, kde nebylo živé duše. Kromě ochranky (nebo řidiče, nevím) služebního auta Romana Prymuly. Z fotografií je rovněž patrné, že po většinu doby byl k tomuto muži Roman Prymula otočen zády a nebo byl v dostatečnéčném odstupu od jeho osoby.
Bohužel je situace taková, že miliony lidí stráví mnoho hodin v těsném kontaktu v práci s kolegy, často z Ukrajiny, kteří právě tam odtud přijeli, bydlí na ubytovně a o jejich zdravotním stavu nikdo nic neví. Tito lidé jdou po práci domů, jsou v těsném kontaktu s rodinou – bohužel, jiná možnost není – a toto riziko nákazy je naprosto nesrovnatelně jiné, než ke kterému mohlo – osobně si myslím, že spíš nemohlo - dojít mezi ministrem a řidičem.
V čem je tedy „špatný“ příklad Romana Prymuly. Že pracuje i v noci? Protože nic jiného se nestalo.
Takže jde o úplně jiné věci. Naprosto zásadní otázka je, jak se dostal tento „novinář“ k informaci o probíhající schůzce. Komu tento chaos prospívá? Nám občanům? Určitě ne. Vládě? Určitě ne.
Osobně profesoru Romanu Prymulovi naprosto věřím a nepřeji si, aby ho kdokoliv vystřídal. Jeho postoj považuji za projev hrdinství. Ta hnusná štvanice všech těch „lidumilů, demokratů a humanistů“, ze kterých je mi na zvracení, to je něco, co je symbolem dnešní doby a vychází z podstaty dnešního politického systému. Politického systému, ve kterém v boji za „jedinou správnou demokracii“ nejde o nic jiného než o boj o moc, ve kterém lidský život má pramalou, případně žádnou cenu.
Boj za záchranu lidských životů a boj o moc jsou dvě naprosto odlišné discipliny, které mají mezi sebou nulovou korelaci. Bohužel. V takové době prostě žijeme. Romanu Prymulovi na 100% věřím, že mu jde o záchranu lidských životů.
Vyzývám prezidenta republiky, aby Romana Prymulu z pozice ministra zdravotnictví neodvolal.
