Ukrajina - „Čím více jazyků umíš, tím vícekrát jsi člověkem“ (13)

           Ráno nás probudil sluneční svit, bez kohouta. Nicméně není to tak jako v pohádkách, že by kohout kokrhal jenom ráno, je to spíše takový pokažený budík, který kokrhá a nedá se vypnout. Dali jsme šálek ranní kávy a vydali se do města. Zde nás čekala Olga, Andriho kamarádka, která s ním studovala v Budapešti. Oděsa má spíše ráz přímořského moderního města západního stylu. Není zde tolik památek, ale je to krásné město připomínající mi Dubrovník, které je pokladem mezi městy. Jako drahokam na prstenu vaší ženy, kterou milujete pro ty malé chybičky, které má, které si budete pamatovat po celý život a při pomyšlení na ní se vám vybaví to nezapomenutelné co jste spolu prožili. Knihu svého života, kterou jste spolu napsali.

            Jsme v Oděse, přímořském městě na jihu Ukrajiny. Na Děribasovské třídě je židle a sochy postav z nějaké známé pohádky ukrajinského původu. Na oběd jsme se stavili do restaurace „Varenyky“. Varenyky je národní tradiční jídlo, jakési kapsičky plněné čímkoliv s kysanou smetanou a rozpuštěným máslem. Všeobecně ukrajinská kuchyně je vynikající, počínaje borščem, přes varenyky až ke kvasu. Pak jsme zamířili na pláž, kde jsme strávili hutný oběd. Večer jsme se potkali s Yanou a Nanderem, cestovatelem s Nizozemska, kterého jsem potkal v hostelu ve Lvivu. Začali jsme ve škafu, posunuli se do podniku „Bourbon“, kde jsme si objednali koktejly, vybral jsem „AC/DC“, který byl stejně tvrdý jako hardrock sám.  Ono není se čemu divit při kombinaci absintu, vodky, rumu a kdoví čeho. Jeho receptura musí pocházet přímo od samotného pána pekel, sepsané inkoustem z duší zlotřilců, kteří za svůj život provedli spousty špatných věcí. Náš Pub crawl, či Pub hoping (procházíte krčmami a v každé si dáte jedno pivo či panák) jsme zakončili v podniku tak trochu barokním, kde jsme si dopřáli vodní dýmku snad 1,5 metru vysokou s dýmem hustým a chutí jemnou jako kdyby jste se dotýkali oblaků na nebesích. Andri a Nander už byli unaveni a odebrali se domů. Já zůstal Yanou, povídali jsme si o našich snech, touhách, životech. Yana také mluví polsky, protože ji studuje na univerzitě. Chtěla by jet také do zahraniční, přestěhovat se do Polska či Španělska. Také sama žila v Polsku měsíc nebo dva. Chápe rčení „Čím více jazyků umíš, tím vícekrát jsi člověkem“. My jako lidský druh máme problém uvěřit, pokud nezažijeme, nicméně věřte! Spolu s jazyky se nám otevírá brána za poznáním a potřebou objevovat, touha, která vedla mnohé lidi k nečekaným výsledkům. Tahle touha nás pohání dopředu, abychom mohli probourat bariéry, jít dál za hranice známého. I když bylo již mnoho věcí objeveno, můžete zkoumat pro sebe. Získat „knowledge“, znalost či zkušenost o nečem. I ty co teď právě čteš tento cestopis jednou objevíš nový pohled na věc, zajdeš za hranice známého a získáš „knowledge“. Nebuď pasivní jdi dál!

             Byli jsme tak ponoření do naší konverzace, že čas se stal něčím co najednou nebylo součástí nás, najednou byly čtyři hodiny ráno, naposledy jsme si potáhli z vodní dýmky a odešli. Chvíli jsme se procházeli, obejmuli se a rozloučili jsme se.

Něco o Oděse:

            Je město s hlavním černomořským přístavem a místo rekreace pro turisty. Své jméno město získalo až v 18. století. Oděsa má mnoho slavných rodáků jako Nikolaj Ivanovič Andrusov, významný ukrajinský geolog, raketový konstruktér Valentin Petrovič Gluško či tvůrce teorie velkého třesu George Garmowa.  Na náměstí pl. Soborna stojí Preobraženská katedrála. Byla postavena koncem 18. století. Pak byla zbořena ve stalinské éře. Dnes zde stojí její replika.  Je zde známá opera z let 1884-87. Nejznámější jsou zde Potěmkinovy schody z centra do přístavu. Jsou postavené tak, že když stojíte dole, nevidíte mezery bez schodů, které jsou mezi jednotlivými částmi schodiště.

Odkaz na celou FOTOGALERII: (nemusíte mít facebook účet):

KLIKNI! (Oděsa)

Pokud vás mé vyprávění zaujalo a chcete slyšet více, přispějte mi na další cesty za poznáním.

Další cesta: Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán

Za příspěvek vám pošlu pohled či dovezu malý suvenýr a budu vás zásobovat dalším vyprávěním.

Číslo účtu: 1172380016/3030 , do zprávy pro příjemce uveďte své jméno a adresu

  Děkuji za podporu :)