V Čechách se lidem začíná vykat už na střední škole. Po dvacítce je vykání zcela normální i mezi vrstevníky a přechod na tykání s sebou nese mnoho pochybností: Je už vhodný moment? Mám tykání navrhnout já nebo počkat na návrh druhé strany? Je můj krok v souladu s etiketou?
Samozvané tykání může urazit. Když dojde na silná slova, mezi pejorativními výrazy určenými neznámým osobám, se kterými jsme přišli do konfliktu, se ztratí. I když někteří jedinci jsou schopni u vykání zůstat i ve vypjatých situacích. Přitom by stačilo říct tytyty!
Ve Španělsku si naopak všichni tykají. Vykat vám budou snad bez výjimky jen operátoři, kteří vám volají kvůli nějaké velmi výhodné nabídce, anebo kterým voláte vy s nějakou stížností. Lidem v hodně pokročilém věku se taky většinou vyká, ale hodně z nich se urazí: To jsem tak starý/-á?! Přece mi nebudeš vykat!
Vychovaná ve vykací zemi, mám problém například s tykáním o dvě generace starším lidem. Pomalu si ale zvykám a mám jistotu, že časem se to vyřeší samo: Za několik desítek let budu patřit k nejstarší generaci a budu bez rozpaků tykat úplně všem. (Ještě ale nemám rozhodnuto, jestli se budu urážet, když mi budou tykat protože jsou ti mladí nevychovaní a to za našich časů nebývalo, anebo když mi budou vykat, protože mě považují za starou babu. Zatím za nejlepší řešení považuju urazit se úplně vždycky a požadovat vykání od těch co mi budou tykat a naopak. Stejná strategie se dá použít i v městské hromadné dopravě, když mě někdo (ne)pustí sednout.)
Jeden Latinoameričan mi vykal i když byl stejný ročník jako já. Vykal úplně všem. Nejen cizím lidem, ale i kolegům z práce, kamarádům a rodičům. Prý tyká jen manželce a dětem. Vyká tedy skoro bez výjimky, a nic na tom nikdy nezmění. Návrh na tykání by mu asi přišel zvláštní a nemístný, a určitě by ho nikdy neakceptoval. Má to jednoduché. O jednu starost míň. Já bych ale narozdíl od něj zrušila to vykání. Úcta a blízkost se nemusí vyjadřovat tvaroslovím. Jinak by slovní spojení vy vole nebylo možné. Lidi by tak k sobě měli blíž od začátku a nemuseli by vztah po vhodné době a ve vhodném okamžiku uměle převádět do roviny, ve které už se stejně nějakou dobu nachází.
