La Iglesuela del Cid: Jak venkovský cestovní ruch přišel o své kouzlo (fotoblog)

Během neplánované návštěvy La Iglesuela del Cid (Teruel, Španělsko) jsem si všimla dvou věcí: jak ta potvora koronavirová připravila venkovský turistický ruch o své kouzlo, a že my z města jsme tak trochu sobci.

Na svých cestách necestách po španělském venkově jsem čirou náhodou objevila kdysi důležité město La Igleusela del Cid, které má ale svou slávu dávno za sebou a dnes tam žije kolem 400 obyvatel. V místech, kde člověk zastaví náhodou, zastaví nepřipraven. Ale vždycky se najde někdo, zvlášť na venkově, kdo člověka zastaví a začne se vyptávat odkud je a poradí, na co se jít kam kouknout ve vesnici i v jejím okolí, a taky přidá nějakou anekdotu, která se ve Wikipedii ani v brožurkách v turistických centrech nenajde.

S tím je ale letos konec. Místní babičky a dědečkové se procházejí po vesnici s rouškou a na člověka ani nepromluví, maximálně odpoví z několikametrové dálky na pozdrav. Když jsem odtud odjížděla, u silnice kousek za vesnicí jsem uviděla staršího pána. Byl na procházce, kolem něho nikdo, a on měl v tom vedru roušku. V tom momentě mi došlo, že my z města jsme tak trochu sobci. Jezdíme se na venkov odreagovat, nabrat síly po tom skoro tříměsičním domácim vězení, ale oni tam z nás mají strach.