Kočičí fotografická seance

Kdyby se mě někdo zeptal, jestli mám nějakého domácího mazlíčka, rozhodně bych mu řekla, že ne.

Já jsem si ty kočky nepořídila (ony si pořídily mě). Domácí taky nejsou, protože jejich matka byla toulavá a k lidské bytosti by se nikdy nepřiblížila na méně než sto metrů.

Nejdřív jsem s nimi nechtěla mít nic společného, ale citové vydírání z jejich strany v podobě roztomilých pohledů a otírání se o nohy došlo tak daleko, že jsem si na ně jednoho dne v obchodě vzpomněla a do košíku hodila sáček s granulemi. A to byl konec.

Fotografická seance je popravdě moc nezajímala, proto jsem se na chvíli s fotoaparátem v ruce proměnila v lovkyni lovců myší:

 

Autor: Kamila Branna | pondělí 24.6.2013 13:49 | karma článku: 23,72 | přečteno: 799x