Na přelomu července a srpna okolí španělského Alcañizu ožilo barvami. Pestrobarevní ptáci z celé Evorpy ale i z jiných kontinentů se slétli na srazu, který se pořádá už čtyřicet let.
Přes dva tisíce kachen z řádu 2CV, čeledi Citroën a říše Automobil, chráněných ale rozhodně ne na pokraji vymření, přineslo na svých křídlech více než šest tisíc fanoušků z okolních i více vzdálených zemí. Výjimka ve světě historických aut, kde rez není překážkou k účasti, a větší či menší úpravy dle vlastního gusta nejsou nikdy považovány za kýčovité.
20. mezinárodní sraz 2CV
Čtyři roky po srazu v Mostě došlo na řadu i Španělsko. Výběr místa nebyl nejšťastnější, protože v měsíční krajině v okolí Zaragozy, kde by člověk jen těžko hledal stín, rtuť teploměru šplhala k padesáti stupňům. Extrémní teploty, které až poslední noc vystřídal déšť, ale vykompenzovala skvěle připravená akce: Vyžití našli nejen ti, co tráví celé víkendy opečováváním svých čtyřkolých miláčků. Kromě výstav, soutěží a besed spojených se světem automobilů se každý den pořádaly aktivity pro děti, koncerty, a na bleším trhu nebyly k nalezení jen součástky.
Nahlédnutí do muzea Citroën
Od začátku až do konce srazu bylo otevřené muzeum Citroën, kde nechyběl ani zrestaurovaný prototyp z období těsně před druhou světovou válkou, který se ale v dané podobě nikdy nezačal vyrábět.
Jeu demonté, jeu remonté
Zajímavá byla také soutěž v demontáži a zpětné montáži motoru 2CV, což ti nejlepší stihli v čase 51 a 55 minut. Ti se poslední den, každý se svým čtyřčlenným týmem, sešli ve finále, kdy museli rozložit na součástky a opět smontovat na straně protivníka celé auto. Rakouský tým zvítězil nad Španělskem o pouhé čtyři minuty s rekordním časem 38 minut. (Obávám se, že jak rakouský tak španělský mechanik si už nikdy nebudou moct dovolit naúčtovat svým klientům více než tři čtvrtě hodiny práce).
Od náhradních dílů až po (p)ol(š)táře
Na bleším trhu se kromě náhradních dílů daly zakoupit celá auta, různé suvenýry v podobě pohlednic, hrnečků, plakátů, polštářů s tématikou 2CV. Kuriozitou byl mírně předražený mini-oltář s modlitební knížkou na cesty. Nechyběly stánky s tradičními aragonskými specialitami, a ti, co našli dostatečnou odvahu, měli příležitost ochutnat i francouzská žabí stehýnka.
Nashledanou v Polsku!
Sraz se blížil ke konci, a lidé, co předtím váhali, jestli se za dva roky zúčastní příštího srazu v polské Toruni, všechny kolem ujišťovali, že určitě pojedou. I náš osmdesátiletý "soused" z Německa, který na srazy 2CV jezdí už několik let sám, protože jeho manželka už na tak dlouhé cesty není, se s námi rozloučil slovy See you in Poland!
Ještě několik týdnů po srazu ale bylo možné v různých koutech Španělska potkat zatoulané kachny ze zahraničí, kterým se ale nakonec přece jen podařilo najít ten správný směr aby vydaly se na cestu domů.
