- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Španělské vlaky nemají kouzlo: vybavené vším možným, vypulírované, bez pravidelného zpoždění, skřípění a monotónního uspávajícího zvuku - jakoby se vznášely několik centimetrů nad zemí. Na nádražích nikdo nemává z rozjíždějícího se vlaku, protože na nástupiště mají přes turnikety přístup jen držitelé platných jízdenek. S člověkem se nikdo nedává do řeči, aby zjistil, jestli má vystoupit na příští zastávce nebo ještě ne, protože světelné tabule a reproduktory člověka udržují plně informovaného.
Výjimku tvoří uzavřené železniční trasy: Koleje, po kterých už pár desetiletí neprojel žádný vlak, chátrající nádraží a tunely, rezavějící semafory, které dávno nemají komu co signalizovat, nástupiště zarostlá vysokou trávou ...
Národní silnici z Andalusie do Albacete N-322 kopíruje železnice, která měla spojovat Andalusii s Aragonem a Francií. Stavěla se skoro čtyřicet let (1927-64), ale nikdy nebyla dokončena. Několik studií ze začátku 70. let, které ale předpovídaly, že tato železnice bude prodělečná, byly posledním pokusem o obnovu její dostavby.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!