Byla jsem na větvi

... ze sytě zelené barvy, která byla, kam se člověk podíval. Z kapek rosy čekajících na bosé nohy. Z vůně po posekané trávě. Z čerstvého vzduchu po dešti. Ze všech těch věcí, od kterých si lidé jezdí sem k nám ke Středozemnímu moři spálit tělo od slunce, chodidla od rozpáleného písku a oči od slané vody.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Kamila Branna | čtvrtek 14.8.2014 21:24 | karma článku: 16,16 | přečteno: 907x