Belchite - místo, kde se před sedmdesáti šesti lety zastavil čas

Dovedete si představit, že byste se třicet let po Sametové revoluci jeli podívat na památku, kterou svého času komunistický režim zachoval ke své propagaci? Já ne, protože už by byla dávno srovnána se zemí ... anebo by dodnes vyvolávala vlny emocí ...

Belchite se nachází 49 kilometrů od Zaragozy. Nejednalo by se o žádné významné místo, kdyby tam nezanechala stopy španělská občanská válka a diktatura Francisca Franca.

V bitvě u Belchite r. 1937 během občanské války zvítězili republikáni. Za záchranu toho, co zbylo z vesnice, která měla přes tři tisíce obyvatel, "vděčíme" Francovi. Ten trosky vybombardované vesnice nechal stát jako názorný důkaz toho, jaké byli jeho nepřátelé zrůdy. Republikáni pak o několik let jakožto političtí vězni postavili nové Belchite hned vedle toho starého.

Přestože tato turistická "atrakce" nemá žádnou publicitu, Belchite ročně přijme přes deset tisíc návštěvníků, kteří spíš než svědectví o občanské válce stále častěji hledají střípky historie, které nebyly nikdy, jako všude jinde, slepeny novodobou architekturou.

 

Arco de Villa - v minulosti i v současnosti hlavní vstupní brána, pravděpodobně z osmnáctého století, která se zachovala bez větších úhon.

Donedávna byl do prostor volný přístup. Teď je možné si vesnici prohlédnot zevnitř jen ve společnosti průvodce, který se vyhne nebezpečným místům, kde hrozí sesutí. I opozdilci, kteří Belchite navštíví mimo otevírací hodiny turistického centra, nepřijdou zkrátka. Belchite můžou buď jen v bezpečné dálce obejít, anebo se na vlastní riziko vypravit do objektu, který není ohrazený plotem a nikdo ho nehlídá.

Existují tři různé teorie o původu slova Belchite, všechny tři ale směřují ke Keltiberům, kteří Pyrenejský ostrov obývali před příchodem Římanů. Nejstarší archeologické nálezy z okolí jsou z let 1800 - 1300 př. n. l.

V Belchite, i přes jeho malou rozlohu a něco málo přes tři tisíce obyvatel (r. 1935), bylo několik kostelů a klášterů.

V popředí následující fotografie je "Hodinová věž" kostela sv. Jana ze šestnáctého století, který až do třicátých let  zdobily věžní hodiny. O několik desetiletí později se přestal používat k církevním účelům a do jeho prostor se nastěhovalo divadlo a kavárna. Věž v pozadí patří kostelu sv. Martina.

 

 Z kostela sv. Jana se zachovala pouze věž a část postranní zdi.

Hlavní fara byla v kostele sv. Martina, který se nachází na jižní straně Belchite. Určitě první budova, kterou z národní silnice zaregistrují cestující do Teruelu nebo Zaragozy.

Největší dojem na vás tento pozůstatek občanské války udělá, když přijíždíte od Zaragozy. Po kilometrech cesty po vyschlé pláni bez známek civilizace se před vámi najednou z minulosti vynoří jednobarevné město bez života. I v letních měsících z prvního pohledu běhá mráz po zádech.

Kostel sv. Martina je ze čtrnáctého století, ale až do století devatenáctého byl neustále přestavován a rozšiřován. Až do r. 1938 byl kostel zevnitř bohatě vyzdoben.

Ulicemi Belchite vás neprovedu, protože stejně jako několik dalších turistů jsem přijela pozdě. Prohlídku z povzdálí jsem dokončila během západu slunce, a ty v Aragonu stojí za to. Možná je to kompenzace za nekonečné pustiny, které místy, kde jsou jen skály, připomínají měsíční krajinu.

Kousek od kostela sv. Martina jsou podzemní úkryty, kde obyvatelé Belchite našli útočiště během bombardování.

Někteří z těch, kteří přežili, se po válce do vesnice vrátili i přes její dezolátní stav. Definitivně byla opuštěna až koncem šedesátých let. 

Slunce se rychle blíží k obzoru - poslední možnost zachytit aspoň z dálky kostel sv. Augustýna, jehož ruiny stojí kousek od hlavní vstupní brány. Úplně vpravo je kostel nového Belchite. Když jsem jím už za tmy projížděla, jakoby od předválečného Belchite zdědilo něco víc než jen potomky původních obyvatel ... to asi bude těmi pravoúhlými ulicemi ...

Asi po jednom kilometru cesty směrem na Teruel narazíte ještě na jednoho svědka občanské války. Dveře s varováním jsou pootevřené ...

Na stěnách jsou ještě patrné zbytky maleb, na pravé straně jsou schody, které už nikam nevedou ...

... a při pohledu na strop a na přední stěnu je patrné, že se už brzo setmí ...

 

Pokud se chcete projít ulicemi Belchite i mimo otevírací hodiny turistického centra, stačí jen kliknout na následující odkazy:

http://www.belchite.es/index.php/belchite/belchite-antiguo

http://www.lugares-abandonados.com/rep035.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Belchite

Autor: Kamila Branna | čtvrtek 26.9.2013 19:55 | karma článku: 13,93 | přečteno: 683x