Dojem z koučovacího sezení

Můžeme se do toho pustit? Jsi připraven? Tak to začalo. Zažili jste někdy koučink? Mé první koučovací sezení mi připoměnlo koncert. Jako když sedíte v hledišti a najednou není hudba jen na jevišti, ale u vás okolo vás a ve vás. Zní odkudsi z vašeho vnitřku. Přijde mi to jako profesiální kouč, který se "napojí" na myšlení koučovaného a dokáže mu klást ty správné otázky, které podporují myšlení. Když se o něčem řekne "to byl koncert", znamená to, že všechno spolu krásně ladí. Žádný falešný tón, melodie střídají jedna druhou. Je to umění... 

první housle

 První koučování, které jsem zažil mi připoměnlo zážitek z jednoho koncertu. Housle a varhany v Rudolfinu. Vysoký, jasný hlas houslí a k tomu vážnost varhan. Kontrasty se prý přitahují. Při koncertu jsem úplně zapomněl na sebe, najednou jsem přestal existovat. Pojmula mě hudba. Vznášel jsem se v houslových zvonivých trylcích a vzápětí se nechal pohroužit do vážných tónů varhan. Střídaly se, někdy hrály společně stejnou melodii. Přišlo mi, že se vůbec nehádají, dávají si jakoby přednost, jeden nástroj si váží toho druhého. A když hraje, tak ho nechá hrát a zpovzdálí jej doprovází. Teprve, když se ten druhý "vymluví", převezme svoji partituru. Tak přirozené a tak lehké.

Ještě jeden zážitek se mi vybavil. Byl jsem se synem sám na horách. Synovi byly asi jen čtyři roky. A my bydleli v chalupěš až nahoře. Nemuseli jsme dlouho vycházet nebo scházet dolů do údolí, byli jsme celý týden nahoře. Krásné byly západy slunce sledovat "zhora". Dole jsem zvyklý, že západ netrvá dlouho. Slunce se schová za něco a za chvíli je tma. Tady trval západ dlouho. Možná mi to i tak jen připadalo. Syn okolo mě běhal, měl radost, že jsme spolu. A povídal, podobně jako ty housle na koncertu. A mě se nechtělo mluvit, poslouchal jsem jej a vnímal krásu večerníího ztišení. Byl to také koncert. Možná právě tyto dva zážitky se spojily dohromady v jeden. 

A potřetí jsem podobný zážitek prožil při koučování. Nevím, co se stalo, ale najednou ve mně začaly vyvěrat jasné tóny myšlenek. Takové, které jsem už dlouho neslyšel. Zjistil jsem najednou, že jsem dlouhou dobu nenechal tento jemný houslový part v sobě zaznít. Pořád bylo co dělat. Starost o rodinu nedovolovala se starat o své záliby. A bylo to krásné žít rodinou, sledovat pořád něco nového. Stále se něco děje, něco je třeba udělat, dotáhnoüt. Krásný kolotoč, který ale nedovoluje člověku být současně i sám sebou. A najednou kluci povyrostli a mají své kamarády a kamarádky. Už tolik o pomoc nestojí, ani o moudrá slova. A já zjišťuji, že mám čas na sebe. A při koučování se najednou objevilo to, co jsem léta neslyšel. 

Na koncertě jsme byli ještě jako svobodní a bezdětní. Teď znovu začínáme být bezdětní, děti pomalu odcházejí. Mají své kamarády a kamarádky. Prožitek z koncertu se mi vrátil při zážitku z koučování. Jakoby se vystřihla část s budováním rodiny a já se napojil na sebe samotného ve chvíli, kdy jsem si plánoval celý život. Kdy jsem měl plno energie a věděl, co všechno chci. Pak přišla rodina a moje chtění bylo vystřídáno tím, co bylo třeba udělat. Ale bylo to krásné! Nádherný život jsme prožili s klukama. Nikdy bych ho za nic nevyměnil. 

Zjistil jsem, že jsem dostal "druhou šanci". Mohu teď začít znovu realizovat to, co jsem chtěl. Něco jsem možná dosáhnul, ale spoustu toho zůstalo nedotčeno. Nebyl čas na experimenty. Teď jsem si vyzkoušel něco úplně nového a zjistil, že mám na co navázat ze svého mládí. A cítím, že mám odvahu se znovu pustit do toho velkého dobrodružství. Jedna hodina a otevřela mi hlavu.

Zažil jsem koncert se svými vlastními myšlenkami. Kouč najednou jako by nebyl. Ale očividně to byl právě on, kdo mi umožnil se na všechno podívat z výšky, z nadhledu. Vidím sebe, své možnosti, své schopnosti. Najednou se otevírá nová melodie a zjišťuji, že neřešitelné může být řešitelné... Připadám si jako v úplně jiném světě...

Autor: Ludek Bouska | pátek 29.6.2012 5:00 | karma článku: 6,97 | přečteno: 776x

Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 805x | Diskuse | Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1461x | Diskuse | Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse | Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 338x | Diskuse | Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 284x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

11. června 2025

Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...

Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali

8. června 2025  17:40,  aktualizováno  18:49

Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu

12. června 2025  10:55,  aktualizováno  16:42

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...

Plzeň truchlí, oblíbený učitel a psycholog Václav Holeček nepřežil drama u přehrady

10. června 2025  15:55

Ve věku třiasedmdesáti let náhle zemřel oblíbený plzeňský učitel, matematik, vědec a psycholog ...

Zlomový nález v septiku. Nová stopa v záhadném zmizení Ivany Koškové

12. června 2025  17:36

Premium Bylo jí 14 let, když v roce 1997 beze stopy zmizela. Ivana Košková z Příšovic na Liberecku se stala...

Od házené k medicíně. Češku přijali na prestižní univerzitu, v cestě jí stojí peníze

15. června 2025  17:27

Bývalá profesionální házenkářka a studentka 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Markéta Spurná...

OBRAZEM: Nechat se zahanbit manželem? Ne. První dáma ukázala, co na motorce umí

15. června 2025  17:15

Motorky jsou společným koníčkem prezidentského páru. První dáma Eva Pavlová, která stejně jako její...

Setne Izrael i hlavu Íránu? Ajatolláhovou smrtí by mohl padnout celý režim

15. června 2025  17:09

Premium Izraelským terčem se může stát i sám íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí, pokud Teherán bude...

Obchodník potřebuje kamenný krám i webshop. Klíčové jsou emoce, říká designér

15. června 2025

Zákazníci chtějí víc než jen produkt, chtějí zážitek, říká Dalibor Bárta, šéf společnosti Bakof...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 975x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.