Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Desatero spokojeného důchodce - 2. přikázání: Neradit

Rádi radíte? Pokud ano, patříte k normálním 90 procentům lidí, kteří rady předávají rádi. Radíme druhým i věci, které bychom sami nedělali. Nebo v lepším případě radíme to, co by měli udělat, ale sami to tak neděláme. Velmi neradi ale rady posloucháme. Neřídíme se jimi. Vyslechneme je, ale stejně se zařídíme podle svého. Ten nepoměr je zarážející. Proč radíme, když si můžeme lehce spočítat, že naše rady budou v lepším případě pouze vyslechnuty?

Vývoj člověka se podle rad dá rozdělit takto:

1. Rady přijímá a řídí se jimi.

2. Rady přijímá, ale neřídí se jimi

3. Rady nepřijímá a ani se jimi neřídí.

4. Není možné radu vůbec dát.

5. Rozhoduje se sám, čím se bude řídit.

Takto to vypadalo u našich dětí. Nějak se to zastavilo u 4. bodu. Doufáme, že se někdy – snad – stav překulí do bodu pátého. Období puberty klade zvlášť velké nároky na dospělé. Mladí postupují od druhého ke čtvrtému bodu a tam se komunikace zasekne. Pak není možné ani radu položit. Je to považováno za nemístné, za nepatřičný a útočný zásah do soukromí.

Kamarádi s menšími dětmi si stěžovali: „Nechtějí vůbec poslouchat naše rady.“ Sdělili jsme jim, že to je ještě krásné stádium, kdy rady mohou dávat… Toto je asi stav, o kterém se zmiňuji v Desateru spokojeného důchodce

Pokud mladší potřebují radu, musí o to požádat. Vše ostatní jsou nevyžádané, nepatřičné a útočné komentáře. To, co můžeme předat mladším nejsou slova, ale osobní poznání, které změnilo nás samotné. Pokud jsme zůstali stejní po vyslechnutí jakékoli pravdy, nemá smysl ji předávat dál.

Komu není rady, tomu není pomoci. To je staré pravdivé přísloví. Co když je ale vzájemná komunikace ve stádiu, kdy není možné radu dát? Člověk musí být tvůrčí. Jednou fungovala možnost přes bratra. Od bratra si nechal poradit. Jindy mi pomohla jiná nezávislá autorita. Náhodou jsem něco četl v nějaké příručce o podobném tématu. „Co si o tom myslíš, co tady píšou?“ pak jsem použil postup, který mi nabídnul stejně postižený kamarád. Použít dotaz se svolením. „Možná bych věděl, jak na to. Mohu ti to říct?“ Hádejte, co odpověděl… Jednou se mi také podařilo dát radu způsobem, kdy jsem uvedl, jak to děalá někdo jiný. „Servisák ty brzdy na kole nastavuje tak, že brzdí celou plochou“. Bylo to konstatování, ve kterém mu nic nevadilo je přijmout.

Stalo se i to, že syn dospěl sám k názoru, který jsem mu chtěl poradit.to je řidší stav, ale překvapilo mě to. Zase jeden důkaz pro to, že bylo lepší neradit.

Také ale musím přiznat, že někdy jsem rád, když mladí naše rady neposlechnou a zachovají se podle sebe. Ne vždy se dokážeme strefit do toho, co skutečně potřebují, nejsme dostatečně vnímaví k tomu, čeho jsou schopni.

Říká se, že „myšlenky jsou jako děti, nejraději máme ty vlastní“. Když na něco nepřijdeme sami, tak druhého i chytré rady neslyšíme. Nevnímáme, ignorujeme je. Jako když někdo „hází hrách na stěnu“. Házet hrách na stěnu jsem ještě nezkoušel, ale asi je to stejně zbytečné jako dávat rady těm, kteří nechtějí poslouchat a prostě neslyší.

Možná psaní rad může být přijatelnější než dávat rady přímo. Ve skrytu duše doufám, že něco z toho, co napíšu si přečtou i naši mladí. Vlastně se dostávám do bludného kruhu sám. Radím čtenářům, že je lepší neradit. Sám si ale jasněji uvědomuji, že musím více zvažovat okolnosti radění. Kdy radu dát, kdy nedat. Jaká rada má smysl, aby byla dána. Je druhý schopen totéž, co mu radím vymyslet sám? Když mu dám radu, neberu mu tím možnost svobodné volby?

Určitě je rozdíl mezi radou dávanou a radou nabízenou. Mohu něco nabídnout, na druhé straně pak záleží, jestli ji využije. Zda ji jen tak přejde, posoudí jako nepatřičnou.  Když druhý cítí, že může moji radu odmítnout, nestavím před něj zeď, kterou nemůže překonat. Berte prosím tedy i mé rady jak neradit jen jako nabízené rady. Můžete je jen tak přečist, posoudit a zachovat se třeba úplně jinak. Vlastně i k přečtení článku jste se museli sami rozhodnout :).  

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ludek Bouska | čtvrtek 12.7.2012 16:30 | karma článku: 13,45 | přečteno: 829x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1445x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?

27. května 2024

Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...

Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice

27. května 2024

„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...

Nejen Batman zklamal, Bulhaři znovu volí. Hledají mesiáše, tvrdí analytici

27. května 2024

Premium Bulhaři chodí k volbám každou chvíli a pořád žádný výsledek. Na začátku června se v Bulharsku budou...

Hoši, děkujem! Jsme nesmírně hrdí! Pavel a další politici gratulují hokejistům

26. května 2024  23:51

K vítězství českého týmu na mistrovství světa v hokeji gratulují na sociálních sítích také čeští...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 970x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.