Jama a Nijama spolu s biblickým Desaterem tvoří jakési základy dvou odlišných světů. Západ a Východ. V současném globalizovaném světě se mnohé myšlenkové, světonázorové a náboženské světy setkávají. Všude jsme doma...
Obě desatera jsou ze světů svojí polohou velmi vzdálených, s diametrálně jinou kulturou. Velmi bytostně v současné době zjišťujeme, že neumíme žít s lidmi jiného vyznání. Oni se neumí přizpůsobit nám a ani my jim. Pokládáme to svůj svět za lepší, vyšší, na druhé se díváme skrz prsty, podezíravě, s lehkým úsměvem. Jaké právo máme myslet si, že jsme lepší než někdo jiný? Nechceme se jen sami schovat před světem, který nechápeme?
Zalézáme do ulity, abychom si byli jisti, že naše přesvědčení je to správné, abychom se tím druhým nemuseli zabývat. Odsuzujeme tak druhého, jeho názory a to často ke své vlastní škodě. To, co jsme přijali v dětství v dospělém věku nejsme schopni změnit. A stejně tak ten druhý, jiný svět... Poučit se ale můžeme vždy :)
Proč se dává do celoevropské ústavy klauzule, že naše kultura „vychází z křesťanských základů“? K čemu nám to může pomoci? Aby křesťanská kultura měla přednost před jinou? Možná se bojíme, aby nás jiné myšlenkové směry neovlivnily víc, než si chceme připustit...
Desatera bývají považována za jakýsi mravní základ. Mají však i svůj rozměr etický, psychologický. Jejich dodržování vede k psychohygieně. Morálka jako jednání jednotlivce vůči okolí se pak stává důsledkem přijetí určitých pravidel a zásad.
Proč je dobré porovnávat, srovnávat obě desatera? Tvoří základ jakékoli další cesty, jsou základem. Oba směry, jak jóga, tak křesťanství tvrdí, že snažit se o cokoli dalšího bez těchto základů vede nesprávným směrem. Člověk, který není ochoten přijmout deset bodů vyjadřujících základní mravní naučení, by neměl postupovat k vyššímu poznání. Sejde z cesty, zabloudí někam jinam než kam původně směřoval. Zájemci o jógu nebyli seznamováni s dalšími stupni, pokud neuvedli v život principy Jamy a Nijamy. Mniši v klášterech museli postupovat po jednotlivých krocích a představený kláštera je vedl v jejich duchovní cestě.
Obě desatera už svým zaměřením plnila a dodnes plní podobnou funkci. Stojí na začátku cesty. Té křesťanské, i té jógové. Jsou pevnými pilíři a čas prověřil, že oprávněně. Jsou prakticky neotřesitelná. Křesťan bez zásad desatera přestává být křesťanem. Jogín bez příkazů a zákazů Jamy a Nijamy sejde z cesty jógy.
Obě desatera jsou si nečekaně velmi podobná. Předně mají obě deset bodů. Obě se dělí na dvě skupiny 5+5. U toho křesťanského podle původního hebrejského dělení, současný křesťanský pohled má dělení spíše 4+6. Obě vznikla přibližně ve stejné době. V době, kdy se tvořily základy různých systémů. Jaký je mezi těmito desatery skutečný vztah? Na tyto otázky se právě budu snažit odpovědět v následujících úvahách :)
