Chci si splnit svůj sen ...

Chci se podělit o osobní příběh s kartami.  Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...

Spousta mých kamarádů a známých se o něco pokoušela, ale jen málokdo dotáhnul to, co je jeho srdci to nejbližší. Často se nějak spálili, nebo se něco nepovedlo a tak skončili u něčeho, co se naučili. A dělají to dobře, i je ostatní za to oceňují. Kdyby měli ale absolutní volnost, nebyli závislí na penězích a na tom něco dělat, tak by asi dělali něco úplně jiného. 

Nevěřím na to, že většina lidí by se jen tak vezla, že by si konečně užívali volna a nicnedělání. Každý máme něco, co bychom dělali moc rádi, v čem bychom se realizovali. Ale velmi často to prostě nešlo. Můj kamarád fotograf ví, že by se mu moc líbilo fotit divadla. Ale to už v naší malé zemičce někdo dělá a dělá to dobře. Tak musí dělat něco jiného... Já bych hodně rád něco vydával. To mě baví! Vymyslet to, připravit to a pak dát lidem něco, z čeho budou mít radost!

Rozhodl jsem se vydat karty, nazval jsem je Trieto. Ty jsou ověřené, hodně lidí už je hrálo a dost se to líbilo. Jedná se tam o trojice, vše je po třech, tak proto. Karet je třeba 3x3x3x3 tedy 81. Je to taková zvláštní karetní hra se symboly a s tvořením trojic. Teď ale nechci psát o hře, o té je možné si přečíst víc třeba na startovac.cz TRIETO nebo se podívat na videa na youtube pod mým jménem.

A tak cítím, že začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně jsem se k tomu nikdy pořádně nedostal. Třeba jsem něco začal, ale skončil při prvních problémech. Vím, že v tom nejsem sám a tak se chci o svou zkušenost podělit. Když ne teď, tak kdy? 

Proč jsem s tím už dřív nezačal? Vím to a asi to i vy víte :) Na všechno mám výmluvy. Vždycky se najdou důležitější věci, které je třeba udělat. Vždy může být něco přednější. Můžeme velmi úspěšně udělat spoustu věcí, ale tomu hlavnímu se vyhnout. Příkladů ze života najdeme spousty. Já jsem se staral o rodinu. To mělo absolutní přednost. S tím barák, chatu, starost o rodiče. Pořád je co dělat. Samé superdůležité a někdy přímo neodkladné věci. Akorát všechno dělám proto, že je to potřeba. Dělám to samozřejmě všechno rád. Jenom se občas dostávám do stavu vyhoření. To, co je pro mě hlavní, je totiž takovou popelkou mezi všemi těmi potřebami. A tak se to už skoro přestalo ozývat. Přitom je to ale jediné, co mi může dát chuť do života, naplnit mě. 

Příště napíšu, jaké to se sebou nese problémy dát něco na startovac.cz. Vypadá to totiž hezky - dáte tam svůj projekt a oni se postarají o financování. Tak to ale není. Je to jinak...