Biblické otazníky – 8 Není před tebou celá země?

Vzniknul spor mezi bohatými příbuznými Abramem a Lotem. Aram je tedy Abraham, ale ještě neměl změněné jméno. Jejich pastýřům nestačila země a studny k napojení stád. Genesis 13.kapitola. Zažili jste někdy spory mezi příbuznými? Spory o majetek? Jak to řešil Abram? Je ústup jedné strany tím nejlepším řešením?

ABRAM

Proč Abram řeší situaci jako první? Přišel on za Lotem, nebo se jen tak setkali? Cítí se sám vinen touto situací? Nebo je starší a moudřejší, tak jde za mnohem mladším příbuzným? Proč nepočkal, až za ním přijde Lot, jak by se to správně slušelo? Starší a vážený jde za mladým Lotem? Neměl Abram přeci jen trochu vyčkat? Aby měl silnější vyjednávací pozici?

Musí ten, kdo přichází s řešením automaticky ustoupit? Přijít s kompromisem? Nešlo to přeci nějak udělat, aby zůstali spolu? Dělili se o některé společné povinnosti jako třeba ochrana stád?

O co Abramovi šlo v tomto sporu? Aby se vyhnul jakýmkoli možným sporům? Nestálo ho to příliš mnoho? Neriskoval tím blahobyt svého celého rodu? Bylo třeba tak moc ustoupit? Jde vědomě do ztráty, jen aby z toho nebylo něco horšího? Byl to první spor nebo to bylo vyvrcholení menších nedorozumění? Viděl, že neexistuje jiné řešení? Nebyla ta zem vlastně Abrahamova a Lot se měl už dávno oddělit a najít si vlastní?

Co si myslel Abram o Lotovi? Považoval jej za mladého nezkušeného hýska, s kterým bude lépe nemít mnoho společného do budoucna? O kolik let byl Lot mladší? Třeba o 40 let? O více než generaci? Měl už Lota dost a chtěl se stejně s ním rozejít? A toto byla vhodná příležitost? A chtěl to tak moc, že byl ochoten utrpět ztrátu? Bylo riziko zůstat s Lotem tak velké, že případná ztráta by byla větší?

Uvědomoval si Abram, že musí nechat volbu na Lotovi, jinak budou v budoucnu problémy? Že to je jediná možnost, jak mít v budoucnu dobré vztahy? Byl dostatečně „nad věcí“ a byl schopen předvídat vývoj situace do budoucna?

LOT

Jaký byl Lot? Byl velmi úspěšný podnikatelem, když jeho jmění šlo srovnávat s Abramovým? Stal se pro Abrama příliš velkou konkurencí a tak se ho Abram chtěl zbavit? Nebyl problém v tom, že Lotovi se příliš dařilo? A proto chtěl Abram to vyřešit natrvalo?

Byla Lotova úspěšnost závislá na tom, že Bůh žehnal Abramovi? Že si tak trochu přihřál svoji polívčičku u Abrama? Nebo podle současné mluvy používal Abramovo know-how? Něco jako frančíza, ale Abram z toho nic neměl?

Byl Lot asertivním, dravým podnikatelem? Když se za velmi krátkou dobu dokázal dostat na Abramovo úroveň? Hrálo v Lotově případě nějakou roli i to, že neměl podobně jako Abram mužského potomka? A proto se víc vrhnul do práce?

Uměl se Lot rychle a správně rozhodovat? Tak, aby si zvolil vždy tu nejefektivnější cestu k úspěchu? Uvědomoval si, jak moc je závislý na Aramovi? Uvědomil si, že by v tak důležité volbě měl dát přednost Abramovi? Nebo pro něj bylo důležitější hned bafnout příležitost za pačesy? Trpěl někdy výčitkami svědomí? Nebo nikdy? Bral Abramovo nabídku jako gesto, které se neodmítá?

Byl Lot sobecký? Tak hrdý na svůj úspěch, že on by za Abramem nikdy nešel? Proč Lot okamžitě volí to, co je lepší, když mu to je nabídnuto? Není to příliš zjevně sobecké? Myslel jen na sebe a svoji rodinu a zapomněl na Abrama? Nebo si byl jist, že Abramovi Bůh požehná ať bude kdekoli? Myslel si, že za Abramem stojí Bůh, ale on se musí starat sám? Sám musí zajistit své rodině vše potřebné? Byl to z Lotovy strany projev malé víry nebo dokonce nevíry?

Jak řešit spor mezi příbuznými, kteří mají veliký majetek? Jak rozdělit to, co je společné? Existuje řešení takové, kdy obě strany budou spokojené? Nebo musí jedna strana ustoupit? Proč takovéto spory často vedou k trvalé nevraživosti, někdy až nenávisti? Mezi lidmi, kteří se velmi dobře znají nebo jsou příbuzní nebo mají něco společného? Jak to většinou končí? Když se rozděluje majetek, vede to nevyhnutelně ke zhoršení vztahů?

Máme podle příkladu Abrama ustupovat druhým, i když tím utrpíme ztrátu? Jenom proto, že oni jsou neústupní? Požehná nám Bůh, když se uskrovníme? Jak se pak díváme na ty, kterým jsme dali přednost a teď se jim daří lépe než nám? Dokážeme jim přát ten úspěch? Mít radost, že na tom máme také svůj podíl? I když jsme přehlížení? Dokážeme nezatrpknout, i když si možná něco zasloužíme více než druzí?