Platit u lékaře, vysvobození nebo trest?

Díky dnešní debatě na Primě jsem si připoměl jedno velice ožehavé téma a to placení u lékaře. Jelikož na to mám svůj názor a zajímalo by mě, zda to vidíte podobně či ne, napsal jsem tento krátký článek...

Jsem ještě hodně mladý člověk, studuji VŠ a život pro mě zatím není jen úmorná práce a boj o živobytí jako (jak předpokládám) u většiny čtenářů. Přesto se snažím o věcech uvažovat i z Vašeho hlediska a proto bych rád znal i Váš názor.

Má cesta k lékaři je většinou klidná, bodeť by né, jdu k němu jen v případě, že jsem rád, že k němu vůbec dojdu. Poté čekám cca 30minut až 3 hodiny (v závislosti na tom, kolik je přede mnou pacientů) a modlím se, že už se dostanu na řadu. Právě kvůli době čekání pak SOUHLASÍM s těmi proklatými 30Kč.

Ono čekat dlouhou dobu mezi nemocnými lidmi je už tak nepříjemné. Navíc se tam jde většina z nich jenom vykecat a zkrátit dlouhou chvíli. Třicet korun by je mohlo eliminovat na minimum. Je sice pravda, že jsem nemocný jen málo kdy a metoda "paralen vše jistí" je v mém věku něco úplně jiného než v šedesáti+ letech, ale solidarita starších občanů by mohla být trochu větší. Neobtěžuje to jistě jen mě, ale i lidi, co do ordinace nutně potřebují. A o tom to je, 30Kč donutí spoustu lidí zamyslet se nad tím, jestli k lékaři opravdu musí. Jestli má cenu tam chodit kvůli rýmě pětiletého dítěte nebo pro potvrzení návštěvy lékaře, když se vám nechce do školy, když si chci jít poklábosit a našlo by se toho určitě více. Navíc si myslím, že i lékař bude rád, když bude mít v ordinaci jen pacienty co jeho péči opravdu potřebují.

Cílem tohoto článku však není na někoho nadávat a obviňovat, ale spíše se trochu zamyslet - Zpříjemní 30Kč návštěvu ordinace nebo ne? Zrychlí ji nebo nic nezmění... Já si myslím, že to je pozitivní krok, otázkou zůstává, zda si to nemyslím sám...

Víte, možná jsem otevřel témata, která by si zasloužila větší komentář, ale já se nechci pouštět na tenký led. Jen hodnotím situaci svýma očima a přiblížuji tento pohled lidem, kteří to vidí zase z jiného úhlu. K tomu nemusím vypisovat stránky textu. Stačí malé postřehy ze života, které většinu lidí spojují, pokud si jich všimnou...