Způsobují houby „babky“ rakovinu?

V pátečním bulvárním deníku AHA! se na titulní straně objevila informace, která zaujala nejednoho houbaře: oblíbené houby babky prý způsobují rakovinu střev. Jako slepice po flusu skočil po tomto tématu i sobotní BLESK. Poselství obou článků je v souhrnu takovéto: „uznávaný mykolog“ Jiří Baier varuje před konzumací hub „babek“, protože jsou napadány mikroskopickou houbou nedohubem a konzumace napadených plodnic podle něj vede rakovině střev a slinivky.

Páteční AHA!

Je nutno poznamenat, že první sdělení tohoto charakteru od J. Baiera se objevilo již v roce 2011 v pořadu Českého rozhlasu 6, poslechnout si jej můžete ZDE; jako velmi závažné je třeba označit především tvrzení, že „mykologická společnost“ o této věci již léta ví, ale před veřejností ji záměrně tají. Text z AHA! (níže) je k dispozici i na internetu, článek z Blesku je ZDE.

 SHRŇME SI FAKTA:

1/ Jako „babky“ jsou lidmi označovány některé hřibovité houby z rodu Xerocomus (resp. Xerocomellus). V běžných atlasech jsou obvykle zastoupeny jen několika druhy; mezi nejznámější patří suchohřib žlutomasý (X. chrysenteron) a suchohřib sametový (X. pruinatus). Ve skutečnosti je však v tomto okruhu druhů více a jejich rozlišování je pro běžného houbaře prakticky nemožné, protože vyžaduje podrobné mykologické znalosti a mikroskopické studium plodnic. Z hlediska jejich konzumace to však nehraje roli, protože jsou všechny jedlé.

„Babky“ patří mezi nejhojnější hřibovité houby, rostou po celém našem území a prakticky každý houbař je sbírá. Jejich nevýhodou je velmi měkká dužnina, která za dešťů hodně nasává vodu, má silnou tendenci plesnivět a je často napadána larvami hmyzu. Osobně tuto houbu vůbec nesbírám – kromě výše uvedených nevýhod mi vadí její vůně, ale jsem v tomto směru spíše výjimka.

2/ Mikroskopické houby (běžně označované jako „plísně“) napadají celou řadu druhů hub, některé z nich jsem představil na svém blogu již dříve v článku Houby na houbách. „Babky“ jsou k plesnivění extrémně náchylné, a to především za vlhkého počasí. Jednou z „plísní“, co je napadá, je nedohub zlatovýtrusý (Hypomyces chrysospermus), který vytváří nejprve bílé, později žlutě zbarvené povlaky.

Houbám napadeným plísněmi je třeba se při sběru vyhýbat – to se dočtete v každém atlase – a nestačí přitom napadené části vykrojit: přítomnost plísně prostě značí, že houba je nevhodná ke konzumaci. „Plísně“ totiž mohou produkovat metabolity, které jsou pro člověka toxické a vyvolávají tzv. „nepravé otravy“, kdy po konzumaci jedlého druhu houby dojde k nepříjemným zažívacím obtížím.

Máme tedy „babky“ vyřadit z našeho jídelníčku, jak doporučuje Jiří Baier?

Tvrzení J. Baiera jsou  zavádějící, ničím nepodložená, a některá dokonce lživá.

A/ Není mi jasné, odkud J .Baier čerpá informace o o schopnosti „plesnivých babek“ vyvolávat rakovinu. Ve vědecké databázi WEB OF KNOWLEDGE jsem žádné takové informace nenašel. Jedinou zmínku o nedohubu a rakovině jsem nalezl ZDE - s naším tématem však vůbec nesouvisí, stejně tak jako tento článek o hemolytických látkách v nedohubu. Je jistě možné, že některé potraviny nebo mikroskopickými houbami napadené potraviny mohou mít negativní vliv na zdraví – informace o tom si však nelze cucat z prstu.

B/ Nenašel jsem ani žádné informace, které by potvrzovaly údaje o škodlivosti křemenáčů, pan Baier je chce asi sbírat sám...

C/ Tvrzení, že mykologická společnost* před veřejností záměrně zatajuje informace o „babkách“ a jejich vlivu na lidské zdraví, jak J. Baier tvrdil v Českém rozhlase 6, je čirá lež. Česká mykologická společnost se proti tomuto tvrzení již ohradila a její vedení se pokusí vyvodit z této aféry další kroky. Česká vědecká společnost pro mykologii se zatím nevyjádřila.

* Termín „mykologická společnost“ se může vztahovat jak na Českou mykologickou společnost, tak na Českou vědeckou společnost pro mykologii – J. Baier je (zatím) členem obou z nich. Výrok je evidetně záměrně formulován tak, aby jeho autora nebylo možné žalovat pro pomluvu.

D/ Jiří Baier je médii prezentován jako „uznávaný mykolog“ - to je však tragický omyl. J. Baier je sice členem obou mykologických společností, které působí v ČR, v pravém slova smyslu však mykolog není – je to spíše „znalec hub“. Mykologie je vědecká disciplína a J. Baier nemá žádné odborné publikace v oboru: mezi skutečnými mykology je znám jen jako popularizátor houbaření a jako spoluautor houbových kuchařek a atlasů pro širokou veřejnost; před mnoha lety byl uznávaným fotografem. V posledních letech se na veřejnosti opakovaně dopouštěl více či méně kontroverzních tvrzení, jeho současná vyjádření v médiích lze však označit jako výplody choromyslného člověka.

Nejsem ani Dr. House ani MUDr. Chocholoušek, takže nebudu spekulovat, jaké narušení psychiky nebo jaká duševní choroba za těmito mediálními excesy J. Baiera stojí. Každopádně je však třeba jeho výroky považovat za nepodložené poplašné zprávy a média (včetně bulváru) by si měla uvědomit, že tento pán už dnes nemá s českou vědou – mykologií – prakticky nic společného...