Vzkaz Pavlu Bémovi

Spor o Kaplického knihovnu šel zatím mimo dosah mých očí přírodovědce. Zelená příšera alias chobotnice se mi sice nijak zvlášť nelíbí, ale je mi to celkem fuk. Barák sem, barák tam - staví se daleko horší věci, třeba dálnice přes sázavský kaňon u Jílového. Hypotetické zprznění Letné je proti devastaci nádherného rekreačního údolí naprosto nicotným činem. Nicméně současné dění kolem Národní knihovny, jak o něm v posledních dnech informují média a sám její generální ředitel, kterému nemám důvod nevěřit, mě na mysl přineslo dosti sarkastický povzdech, totiž „že naneštěstí padá málo lavin“.

Pavle Béme, jako pravicového (ale srdcem levicového) voliče mě děsí postoj, který jste ve věci zaujal (o hejnu modrých opeřenců kolem vás nemluvě). Je to od vás a vaší strany naprostá nehoráznost, sprosťáctví a levárna! (Nebo snad „pravárna“?!) Již po Xmiliónté jste mě přesvědčil, že ono „klišé“ že „politika je svinstvo“ je Pravdou, které byste měl na Václaváku cepínem vytesat pomník. Cenzura a diktát toho, co je a není krásné, evidentně není jen záležitostí bolševiků a klerikalistů, jak jsem se naivně domníval.

Příště si v těch Himalájích zůstaňte! Pod sněhem, nad sněhem, můj voličský hlas už tady na vás čekat nebude. Koneckonců, možná vám na něm vůbec nezáleží - stejně si děláte, co chcete. Tímto jsem s vámi skončil.

Bez pozdravu,

Jan Borovička